BRAND MANUÁL 1.0

10 / FOTOGRAFIE

Fotografie jsou vnímány a „čteny“ rychle a přednostně před textem a proto také fotografie zpravidla zprostředkovávají první emoci a informaci. S ohledem na galerii, která je hlavní tváří Telegraphu směrem k veřejnosti, jsou na práci s fotografickou informací kladeny vyšší požadavky než by tomu bylo u čistě komerčního coworkingového prostoru.

Obecná pravidla pro používání fotografií jsou tato:

  • je zakázáno používat fotky z fotobanky (to platí i pro nájemce kavárny nebo akce), jsou většinou na sto honů cítit uměleckými klišé nebo působí neosobně, cize a neohrabaně
  • pokud není k dispozici vhodná fotografie (účely aktuálních oznámení a upozornění), je lepší oznámení nebo zprávu podplnit barevnou plochou než použít nahodilé foto z fotobanky
  • vždy upřednostnit barevnou fotografii před černobílou, B/W fotografie zbytečně navozuje falešný „umělecký“ dojem; výjimku tvoří případy autorských fotografií
  • je nutné se vyhnout užívání sépiových a jiných barevných filtrů, přechodů a dalších zlepšováků mobilních a online aplikací – je vždy lepší použít nedokonalou, ale autentickou fotku
  • amatérská fotografie je přípustná, pokud některé její kvality alespoň částečně vyvažují její nedostatky (např. přirozenost a autenticita, silná atmosféra, jednoduchá barevnost, zajímavé světlo, hloubka ostrosti, výrazný motiv atd.)

Správná práce s fotografií podpoří Telegraph jako sebevědomou instituci propojující byznys a kulturu.

Nevhodnou prací s fotografií může být Telegraph vnímán jako regionální „ártový“ podnik, komunikace může působit trapně, neautenticky, překroutit nebo zamlžit sdělení, snížit reputaci u uměleckého nebo byznysového publika a na sítích.

Fotografie je vhodná jednoduchá. Čitelný motiv a neroztříštěné pozadí napomáhají srozumitelnosti. Čitelným motivem může však být i chaotický dav lidi v galerii. Vždy je třeba vědět, co fotím – dílo? detail? dav? Fotím návštěvníky galerie a výstava je spíše součástí pozadí? Nebo fotím primárně výstavu a lidé jsou pouze součástí pozadí a „měřítko děl“? Jinými slovy vše, co není fotografovaný motiv, má být chápáno jako pozadí a potlačeno.

Fotografie z hlediska použití jsou:

  • inhouse fotografie (produktové fotografie budovy Telegraphu a Coworkingu, fotodokumentace akcí, prostředí, život a lidé v Telegraphu, detaily, fotografie merche)
  • fotografie třetích stran pro účely programu a akcí (fotografie kapel, umělců, reprodukce uměleckých děl, foto merche)

Produktovým fotografiím (interiér Telegraphu, propagační snímky Coworkingu) je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o aranžované fotografie a jsou na ně kladeny jak estetické nároky, tak nároky z hlediska šíře a variability použití.

Některá doporučení ohledně tvorby produktových fotografií jsou:

  • měly by umožnit umístit text do obrazu pro účely inzerce (pozitivní nebo negativní text, klidné pozadí) – toho se docílí tak, že část prostoru fotografie zůstane prázdná (nebo s minimem prvků, klidná), silně rozostřená (hloubkou ostrosti, ne v postprodukci!), výrazně tmavá nebo světlá; na tyto věci je třeba myslet už při pořizování snímků: pomocí kompozice, hloubkou ostrosti atd., nikdy ne rozostřováním v postprodukci!
  • je vhodné pořizovat zároveň záběry na výšku i na šířku nebo takové, které lze z šířkového záběru ořezat na výškový
  • fotografii interiéru oživí známky lidské přítomnosti (otevřený notebook, věci na stole, na věšáku, ale ne nepořádek, osoby v pozadí nebo v popředí)
  • finální fotografie mají mít neutrální a vyváženou tonalitu a dodávají se v RGB, v barevném prostoru Adobe RGB (1998)
  • příliš mnoho kroků postprodukce fotografii technicky degraduje
  • dbejte na technicky kvalitní detaily – pokud se v detailech objevují chyby, známky komprese, neostrost, jsou vidět pozůstatky po skládání z více záběrů, je použití fotografie tímto limitované
  • dejte pozor na vinětaci a záběry nadměrně deformované širokoúhlým objektivem – tomu se pochopitelně zcela vyhnout nedá, zvlášť v interiéru