V minulém století dominoval evropskému malířství německý expresionismus. Tehdejší konzervatismus zpochybňoval svými výraznými zkreslenými tvary, které otevřely dveře abstraktnímu expresionismu.
Dvě světové války, studená válka a geopolitická propast mezi Východem a Západem nadvládu evropského malířství v podstatě ukončily. Celý umělecký svět obrátil svou pozornost na New York. Pro figuraci toto období nebylo právě příznivé. Abstraktní expresionismus zploštil pole své působnosti, zatímco směry jako pop-art a postmodernismus se zaměřily spíše na konzumní kulturu. Na Východě byla figurální malba spojována se socialistickým realismem, který sloužil jako nástroj komunistické propagandy.
Po opětovném sjednocení Německa v roce 1989 německá malba znovu ožila. Umělcům tohoto směru se začalo dařit také díky jejich jedinečné pozici. Konečně mohli znovu cestovat mezi Východem a Západem.
Zájem uměleckého světa vzbudili malíři tzv. lipské školy. Mnozí z nich, jako Tim Eitel, Christoph Ruckhäberle a Matthias Weischer, se učili malbě v Lipsku, ale pocházeli ze západního Německa. Tilo Baumgärtel nebo David Schnell rodné Lipsko nikdy neopustili. A jiní, jako například Martin Eder, nebyli ve skutečnosti vůbec spojeni s akademií v Lipsku, ale jejich galeristé měli v tomto městě své prostory.
Za oživením zájmu o figurální malbu stojí hlavně Jonas Burgert, Volker Hüller, Michael Kunze a Daniel Richter. Společně s umělci mladší generace Dennisem Schollem a Kristinou Schuldt ve svém díle propojili různé vlivy německého romantismu, symbolismu, socialistického realismu a přerušených modernistických hnutí počátku 20. století: surrealismu, tubismu, pop-artu a postmodernismu.
Nastal čas znovu prozkoumat německou malbu. Její nejvýznamnější současné reprezentanty uvidíte na výstavě German Painting Now v Telegraph Gallery. Představujeme je prostřednictvím následujících medailonků:
GERMAN PAINTING NOW (23 9 – 28 11 2021)
Kurátorka Jane Neal
Vernisáž 23 9 2021 v 18:00
