V modernistických dílech Kristiny Schuldt (*1982) vidíme vlivy postimpresionismu, kubismu, pozdního futurismu a tubismu. Schuldt ve své touze vymanit se z tradičních metod malby zavrhuje klasická pravidla barvy, perspektivy a kompozice. Ústředním tématem jsou pro ni společenské konvence, které ženy svazují v jejich stereotypních rolích, a také vnitřní boj sváděný v člověku, jehož znázornění je podporuje technikou, která je založena na dlouhotrvajícím procesu překrývání a otáčení plátna, které generuje pohyb.
Schuldt buduje silný ženský svět, který boří hranice mezi vnitřním a vnějším prožitkem, a spojuje mysl a tělo zvláštními a překvapivými způsoby. Fascinuje ji potenciál interakce člověka a stroje. Její výtvory se chovají lidsky, ale připomínají spíše roboty, jež plní takzvané ženské role. Na svých velkoformátových plátnech Schuldt vyobrazuje na první pohled silné, stereotypy a obavami nespoutané ženy. V mohutných lesklých údech vyobrazených figur, které připomínají hladké kovové trubky, je rozpoznatelný inspirační zdroj v tubismu. Označení tubismus nese styl francouzského umělce Fernanda Légera akcentující válcovité tvary postav, který je možné považovat za výstřední verzi kubismu.
Kristina Schuldt se narodila se v Moskvě, ale žije a pracuje Lipsku, kde také vystudovala Hochschule für Grafik und Buchkunst. Sama autorka přiznává, že je lhostejná k reakcím diváků na její práce. Ti jsou při konfrontaci s jejími díly zcela odkázáni na svůj vlastní úsudek.
Autor: Mira Macík, Telegraph Gallery
