Sbírka Roberta Runtáka započala nákupem prvního díla v roce 2007. Fakticky se však její zrod datuje počátkem roku 2011, kdy se začíná systematicky pracovat s kolekcí děl jako se Sbírkou. Započalo budování depozitářů, vývoj evidenčního programu, a především se Sbírka postupně profiluje na několika svých dodnes funkčních ideových a tematických platformách. Zásadní moment nastal v roce 2013, kdy bylo rozhodnuto, že se zájem nebude koncentrovat pouze na umění česko-slovenské, ale že se pozornost zaměří také na evropskou, zejména figurativní, malbu, která vznikla po roce 2000. Z tohoto zájmu se v čase stal jeden se zásadních pilířů celé kolekce. Sbírka se – vyjma této dnes již pod-sbírky – orientuje na české a slovenské umění od počátku 20. století až po současnost. Přičemž se soustředí zejména na díla vzniklá po roce 1980. Převažujícím médiem je malba, avšak významnou roli zastává také plastika, rozměrně instalace nebo několik desítek děl v médiu pohyblivého obrazu.

V současné chvíli je ve Sbírce zastoupeno přes 450 umělců a umělkyň, kteří jsou prezentováni 2 850 díly. Podstatnou kapitolou je práce se Sbírkou a její prezentace. Doposud byly uspořádány čtyři samostatné prezentace sbírky: Tohle není poezie (Litomyšl, 2016), Narušená imaginace (GVU Ostrava, 2017), Disruptive Imagination (Ferenczy Museum, Szentendre, 2017), MEN (Alšova Jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou, 2022). Kromě toho se v olomoucké Telegraph Gallery pravidelně konají výstavy s názvem Signál, které představují vždy autentickou sondu do tohoto pestrého organismu uměleckých děl. Jako zásadní Sbírka vnímá také širokou spolupráci na poli zápůjček uměleckých děl. Za 15 let své dosavadní existence byla díla zapůjčena dvěma stovkám výstavních projektů nejen do České republiky, ale také do deseti zahraničních zemí.