Zobrazováním domácích mazlíčků a dívek v realistickém, charakteristicky kýčovitém pojetí, je známý Martin Eder (*1968). Tento umělec je stále více uznáván pro svůj provokativní postoj, který zpochybňuje zavedený status quo přijatelných témat. S lehkostí přechází mezi olejomalbou a svěžími akvarelovými barvami. Jeho díla jsou popisována jako svůdná až krásná. Jeho výjevy, od epických dvorských scén až po akty a zátiší, však také hraničí s ošklivostí. Celá Ederova tvorba se vyznačuje intenzitou a často křiklavou barevnou paletou.
Eder čerpá z dějin umění, jeho povědomí o psychologii, jež podněcuje lidské pudy, ho však zavádí na území surrealismu, erotiky a rozpolceného vztahu k „temné podstatě“ středoevropského intelektualismu. Na jednu stranu si Eder přisvojuje postmoderní brak, na druhou se diváka snaží přesvědčit, aby povznesl své ideály. Noří se do teritoria opovržení a záměrně propojuje smyslnou erotiku se znepokojivými a až rušivými personifikacemi lidských tužeb. Jím stvořené fantastické světy se na první pohled jeví jako bujné, snové vize, při bližším pohledu však zjistíme, že se jedná o dystopické noční můry: drásavá, ošklivá a nefunkční hřiště, která se pro své hrdiny stala vězením.
Eder vystudoval Hochschule für angewandte Wissenschaften v Augsburgu, ve svých studiích pak pokračoval na Akademie der Bildenden Künste v Norimberku, a na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech pod vedením Eberharda Bossleta.
Autor: Mira Macík, Telegraph Gallery
