Poezie na plátně, zdánlivě k sobě se nehodící prvky, které i přesto vytváří harmonický celek. Pohádkové inspirace, tradice. Vyjádření vlastního světa projektovaného do světů druhých. Propojení těchto světů, stejně tak jako těch uvnitř a vně umělcovy duše. Opakující se zvířecí motivy. Fantaskní, až surreálná atmosféra. Dokonalost a lehkost provedení a stručný, grafický styl. Těmito slovy by se dala popsat umělecká tvorba Tilo Baumgärtla (*1972).
Obrazy, jak říká sám Baumgärtel, sice dokáží zachytit jádro toho, co jimi chce autor vyjádřit, ne vždy je ale propojení mezi malířem a divákem tak silné, aby bylo možné předávanou zprávu pochopit. Snad proto se v tvorbě Baumgärtela našlo místo i pro scénografii a filmovou tvorbu, která prostřednictvím vyprávění příběhů nabízí možnost zasáhnout diváka ještě silněji. Posledním Baumgärtelovou spoluprací tohoto typu jsou animace k inscenaci Das Buch der Unruhe (v překladu Kniha neklidu) z června tohoto roku.
Baumgärtel patří k jádru generace umělců označované jako Nová lipská škola. V Lipsku vystudoval Hochschule für Grafik und Buchkunst pod vedením profesora Arno Rinka (*1940). Dodnes zde žije a tvoří.
Autor: Barbora Křížová, Telegraph Gallery
