Netradiční pojetí figurativní malby ve svém díle využívá Christoph Ruckhäberle (*1972), všeobecně uznávaný jako jeden z nejinovativnějších malířů současnosti. Figury na jeho obrazech balancují na pomezí realismu a abstrakce, zamrzají v pohybu, čase a prostoru. Na diváka působí jako loutky, které svými neohrabanými gesty vykazují lidskou přítomnost. Ruckhäberleho díla svou nenuceností umožňují divákovi ztratit se v přítomném okamžiku a vychutnat si vizuální harmonii.
Ruckhäberle čerpá inspiraci z pop-artového hnutí, ze kterého si propůjčil zvláště prvky opakování a zmnožení. Jak si ale lze všimnout například na jeho obrazu s názvem Dav, jeho postavy, narozdíl od pop-artových koncepcí, netvoří anonymní homogenní masu. Právě naopak je zde upřena pozornost na jedince, který komunikuje s divákem prostřednictvím expresivní řeči těla. V jeho díle lze také naleznout historický odkaz na styl malířství 20. století – své postavy umísťuje do klasických póz z portrétních sezení i do samého středu společenských situací a setkání.
Christoph Ruckhäberle se mezi lety 1991 až 1993 věnoval animaci na California Institute of Arts, kde obdržel grant Walta Disneyho. Následně se rozhodl pro studium malby na lipské Hochschule für Grafik und Buchkunst pod vedením Arno Rinka. Řadí se tak ke skupině umělců, kteří jsou známí pod názvem Nová lipská škola. V Lipsku Ruckhäberle dodnes žije a tvoří.
Autor: Barbora Křížová, Telegraph Gallery
