Obsesivně s krajinou a prostorem ve své tvorbě zachází umělec David Schnell (*1971). Jeho velkoformátové práce pohlcují diváka závratnými vizemi explodujících budov nebo nekonečných lesů. Schnellovy propracované a neuvěřitelně reglementované kompozice využívají lineární perspektivu a mizivé body k vytvoření obrazového řádu a zvýšení dramatického účinku. Je v nich cítit silné napětí, jež vychází ze dvou polarizovaných poloh: touhy po dosažení řádu a lásky k akci.
Schnellova díla působí silně filmově, částečně díky svému měřítku, které evokuje filmové plátno, a částečně i proto, že jejich tropy připomínají scény z katastrofických filmů: tříštící se budovy, věci padající z nebe, a husté lesy, táhnoucí se do neznáma. Dílo je silně podtrženo strukturálními prvky, jež rovněž připomínají divadelní jeviště. Ať už si Schnell půjčuje z divadla či filmu, je to zkušený režisér, který rád plánuje dramatické scénáře pro své obrazy, aby diváka katapultoval z jeho komfortní zóny. Jeho díla překypují energií a neklidnou dynamikou, stejnou měrou vzrušují i zneklidňují. Vyžadují pozornost a neustálé zaujetí diváka. Schnell zjevně inspiračně čerpá z německého expresionismu, neustálé návraty ke krajině a lesu se však prolínají i s jeho psychikou a praxí, v níž se odráží témata jeho uměleckých předchůdců.
David Schnell vystudoval malbu na lipské Hochschule für Grafik und Buchkunst pod vedením profesora Arno Rinka. V Lipsku tento významný představitel Nové lipské školy dodnes žije a tvoří. Svá díla vystavoval nejen v Německu, ale i v Dánsku, New Yorku, Jižní Koreji, nebo na Tchaj-wanu.
Autor: Mira Macík, Telegraph Gallery
