Pokud jste našimi pravidelnými návštěvníky, tak jistě víte, že Telegraph Gallery není pouze hlavní výstavní sál v přízemí, ale také řada krátkodobých expozic, instalovaných do dalších prostor budovy – naposledy například Kolonáda Nikoly Emmy Ryšavé v kinosále. Tentokrát se bude jednat o prodejní výstavu Telegrafik, tedy sérii grafik, které byly vytvořeny dosud deseti různými umělci speciálně pro Telegraph. Expozice se uskuteční od 2. do 5. 11. v exkluzivních prostorách Loftu a představí se na ní grafiky Pavla Korbičky, Laury Limbourg, Veroniky Gabrielové, Moniky Žákové, Marka Thera, Dominika Adamce a Filipa Kůrky, které jsou již delší dobu v prodeji, a také budou odhaleny grafiky nové od Jany Kasalové, Davida Pešata a Jakuba Špaňhela.
První zmiňovaný, Pavel Korbička (*1972), vystavoval v Telegraphu již na přelomu roku 2021 a 2022, kdy galerii vyplnil působivou světelnou site-specific instalací. Právě práce se světlem, prostorem, pohybem a zvukem je charakteristická pro Korbičkovu tvorbu. V návaznosti na zmíněnou výstavu vytvořil Pavel Korbička serigrafii, která měla být jakousi reflexí toho, co návštěvníci mohli spatřit. Námět odkazuje k motivu, se kterým se divák setkává bezprostředně po vstupu do instalace. Jde o dynamický světelný obrazec, rozrastrovaný do pravidelných bodů, který vytváří vizuální chvění – zároveň tak v sobě grafika nese metaforu optického zážitku uvnitř instalace.
Velkou měrou k rozšíření řady Telegrafik přispěla mladá umělkyně Laura Limbourg (*1996), která během rezidenčního pobytu v Telegraphu, a poté v USA, vytvořila celou sérii grafik s motivem tygrů, reflektujících její cesty po jihovýchodní Asii, kde se mimo jiné setkala s patologickými jevy jako je obchod s lidským masem, dětská prostituce či sexturismus. Její reakce na tato témata je však odlehčená, provedena uvolněným, primitivizovaným způsobem a výraznou barevností. To spolu s námětem odráží ducha a zakořeněné tradice asijských zemí.
Další umělkyní, která svou grafiku vytvořila během rezidenčního pobytu, je Veronika Gabrielová (*1992). Ta se ve své tvorbě věnuje kresbě, skrze kterou zkoumá především antropologické fenomény, střety kultur či socializační procesy. Typická je pro ni linie a figura. Oba dva aspekty své práce propojila v autorské grafice Tritón*ka, kdy jí jako inspirace posloužila jedna z mnoha olomouckých barokních kašen. Kromě této pocty Olomouci zde lze spatřit jistý feministický přesah, při přetvoření tradičního mytologického Tritóna do ženské podoby.
Svůj otisk zanechala po rezidenčním pobytu také další umělkyně – Monika Žáková (*1987). Kromě toho, že fasádu Telegraphu zdobí její geometrický mural, do sbírky Telegrafik vzniklo dílo XY. Název díla otevírá prostor pro různé pohledy a interpretace. Odkazovat může například k rozlišování pohlaví, ke karteziánské soustavě souřadnic, neznámým hodnotám, označování souřadnic… Tato víceznačnost nás přivádí k hlubší reflexi a kritickému zkoumání díla, jakožto k větší otevřenosti k novým možnostem porozumění.
Výrazně zapůsobila na návštěvníky výstava Marka Thera s názvem Květen, která proběhla v roce 2022. Umělec, věnující se výrazně kontroverzním tématům, proměnil prostor galerie ve vilu, která svojí vizualitou kopírovala podobu vily z 80. let ve východním Německu. Diváci mohli postupně nahlédnout do jednotlivých místností a poodhalit život majitele vytvořeného domova a tajemství dosud skryta za zavřenými dveřmi. Výrazným prvkem se stala všudypřítomná postavička zrzavého kocoura Garfielda, o kterém umělec mluví jako o jakémsi symbolu, jenž doprovázel celé jeho dětství. Symbol Garfielda tak byl jasnou volbou pro Therův námět do série Telegrafik.
Čas na rezidenčním pobytu v Telegraphu strávil také Dominik Adamec. Ten sice svůj pobyt zakončil výstavou sochařskou, zároveň však později také vytvořil serigrafii s názvem Ambrozia, která se přidala k ostatním Telegrafikám. Tato grafika poukazuje na tichého zabijáka – cukr, který je zde vyobrazen v podobě vyšlechtěné cukrové řepy. Ambrozie jakožto nápoj a pokrm bohů dávající mládí, krásu a nesmrtelnost. Nesmrtelnost se pak stává jakousi umělou přísadou v životě člověka. Cukr vždy fungoval jako lidské mámidlo požitku, po jehož požití dojde k uspokojení, po kterém se zdá, že neexistuje smrt. Nápis DIE STERBLICHKEIT ANSTATT DIE EWIGKEIT, AMBROZIA GLUTAMAN – Smrtelnost místo věčnosti – nám má připomínat, aby člověk při vší „ucukrované” každodennosti nezapomínal, že jednou z tohoto světa odejde.
Dalším příspěvkem je grafika s názvem Solitéra Filipa Kůrky. Jeho rezidenční pobyt byl zakončen stejnojmennou performancí a následnou výstavou. Kůrka je dobře znám pro své pornografické, často až skandální, náměty. V poslední době však prošel osobním přerodem a stal se zakladatelem směru, který nazývá myslivecký realismus. A právě Solitéra je jeho osobitým ztělesněním.
Jak již bylo zmíněno, nejnovějšími přírůstky do řad Telegrafik je také ta od Jany Kasalové, která se představí na připravované výstavě nesoucí název Napojení. Grafika nazvaná „Tabulae Terrae“ (v překladu „Mapy pozemské“) zkoumá topografii místa a vztah mezi člověkem a prostředím. Při procesu tvorby využívá vlastnosti průsvitného papíru, který jí dovoluje mapy zobrazovat jako mnohovrstevnaté záznamy jedinečného času a reality. Výsledkem jsou jakési „vlastní kartografie“, které jsou odkazy na specifické vzpomínky.
Další grafickou novinkou je dílo Odměna Davida Pešata, jenž pobýval v Telegraphu na jaře letošního roku. Náměty Pešatovy malby v sobě skrývají vztah mezi figurací a abstrakcí. Jako „surovinu“ nebo materiál určený k transformaci a zpracování vnímá vizualitu. Pomocí expresivní malby, barev a „aktu stvoření“ ve své tvorbě znázorňuje vnější tlaky a vnitřní emoce. Pešat je ve své tvorbě „sochařem“, stvořitelem jiného pohledu na předmětný svět během procesu vznikání i zanikání. Pešatovy obrazy jsou tedy proměnami a referencemi o neustálých vnitřních přeměnách člověka, které formují a ustavičně ovlivňují jeho pohled na svět.
Dosud posledním tvůrcem Telegrafiky je Jakub Špaňhel, který již dříve vytvořil pro Telegraph grafiku s motivem ukrajinského kostela sv. Ondřeje, přičemž výtěžek z prodeje této grafiky sloužil pro charitativní účely – právě na podporu válkou stíhané Ukrajiny. Jakubovu tvorbu prostupují dvě linie – minimalismus, spočívající v mechanickém opakování motivu pomocí malířského válečku a výrazný gestický projev, skrze nějž zaznamenává imprese z architektury, výzdoby i prostoru sakrálních staveb nebo i prostorů světských, např. centrálních bank. Nová Špaňhelova grafika pro Telegraph sleduje právě cestu spíše minimalistického výrazu skrze opakovaný vzor. Tím jsou zde motýli, a to v různých stádiích jejich života. Mezi žlutými motýlími křídly se tak proplétají zelené housenky. Pracuje zde pouze s několika barvami – žlutou, zelenou, několika červenými detaily a výraznou černou, která je použitá pro intenzivní konturování jednotlivých motýlích těl.
Všechny tyto grafiky budou hned po zahájení výstavy – 2. 11. v 18 hodin – v prodeji a vy si tak budete moci odnést své vlastní umělecké dílo do svého domova.
