V osobě a díle Marka Thera se v praxi naplňuje známé klišé o neoddělitelném spojení života a umění. Jeho tvorbu do značné míry charakterizuje právě jeho vnější působení a opravdový, bezprostřední zájem o věci. Věnuje se především hraným filmům, galerijním instalacím a kresbě. Pro způsob jeho práce je typický přístup režiséra, směřujícího jednotlivé detaily a významové prvky do finálního celku. Vytváří tak plastické a (zdánlivě) autentické fikční světy, v jejichž rámci se zaobírá tématy spojenými s objekty své fascinace. Ať už se jedná o hru s jazykem, osudy Sudet a jeho obyvatel, queer tematiku nebo módu. Již zmíněnou autenticitu často dovádí až do určité její krajnosti, jen aby její opravdovost záhy sám podkopal a poskytl nám pohled na zadní stranu kulisy. Ohledně Markova rozsáhlého díla by se jistě dala úspěšně rozvíjet řada interpretačních linek, směřujících k jeho hluboké teoretické reflexi. Stejně tak by se ale dalo říci, že tím nejzajímavějším na Marku Therovi je Mark Ther sám.