Mark Ther: Šléfstn? / Spíš?

13 5 2026 | Autor: Nikolas Bauer

Tvorba Marka Thera (*1979) je s prostorem Telegraphu úzce spjata. V minulosti se zde zapsal výraznou autorskou výstavou Květen z roku 2022, absolvoval u nás uměleckou rezidenci a podílel se také na architektonickém řešení dalších výstavních projektů (Signál III: Mistrovská díla ze Sbírky Roberta Runtáka, Napojení). Jeho nezaměnitelný rukopis spočívající ve schopnosti budovat silně atmosférická a pohlcující prostředí se nyní naplno projevuje v pražské SPOT Gallery. Zde pod kurátorským vedením Eriky Kovačičové představuje svou nejnovější expozici.

Nová instalace s názvem Šléfstn? Spíš? proměnila tamní výstavní prostor v intimní salón. Jádrem výstavy jsou kresby spících chlapců zasazené do přírodních scenérií. Celkovou atmosféru dotvářejí těžké látkové drapérie připomínající historické interiéry. Součástí výjevu jsou i netradiční objekty, jako je socha vážky nebo motivy slepic, které jinak poklidné instalaci dodávají absurdní a nečekaný akcent. Hlavním pozorovatelem tohoto mikrosvěta se stává samotný divák. Postavy na kresbách si svého okolí nevšímají, čímž vybízejí k jediné otázce: Šléfstn?

Slovo Šléfstn je fonetickým přepisem sudetoněmeckého výrazu pro „Spíš?“. Práce s jazykem, mizejícími dialekty a kulturní pamětí středoevropského prostoru je pro Marka Thera naprosto určující. Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou získal v roce 2011, se dlouhodobě věnuje oživování zapomenutých příběhů a estetiky počátku dvacátého století. Jeho díla ovšem nejsou pouhými historickými dokumenty. Z dobových narativů autor cíleně vytahuje groteskní paradoxy a drobná dramata, přičemž minulost mu slouží jako vizuální kulisa pro zkoumání nadčasových lidských stavů.

V aktuální výstavě se zaměřuje na zranitelnost spánku a odpočinku. Na otázku „spíš?“ neexistuje jednoznačná odpověď, protože jakákoliv reakce by znamenala, že dotazovaný nespí. Pokud však reakce nepřichází, vzniká vizuální a psychologické napětí. Autor tak otevírá téma tenké hranice mezi nevinným zdřímnutím a konečným odchodem, což dává celé instalaci melancholický rozměr.

Therova citlivost pro kompozici funguje jako objektiv zkoumající každý záchvěv lidské tváře. Charakteristiky jednotlivých spáčů zachycuje skrze precizní detaily kresby. Pozornost je věnována pootevřeným ústům, tělům nedbale opřeným o kmen stromu a rukám složeným pod hlavou pro vytvoření většího pohodlí. Zobrazené oblečení je uvolněné stejně jako svaly postav, zatímco občasné zamračení naznačuje neklidný spánek. Každý záhyb látky a každý stín má na papíře své přesné místo.

Tímto přístupem staví Mark Ther návštěvníka do specifické role. Vstupem do galerie se divák stává nenápadným pozorovatelem, ze kterého se postupně stává narušitel intimity vystavených postav. Prostor výstavy si s vnímáním hraje a nutí ke zpomalení, aby nebyl narušen klid těch, kteří možná jen spí. Stačí se už jen zeptat. 

Výstavu je možné navštívit do 24 5 2026.