Signál III: Století Molocha

9 9 2022

 

Název "Století Molocha čili existencialismus" nese čtvrtá z místností výstavy Signál III v Telegraph Gallery. Význam celého úseku je nejvíce výmluvný na základě kontrastů – předcházející kubismus, kdy šlo o hledání nové formy a jiného uchopení reality, nahrazuje surový zájem o bytí ve své základní formě. Kurátor výstavy David Voda klade krizi života našeho 20. století do souvislosti se starověkým bohem Molochem – kult moderní civilizace funguje jako požírač lidských osudů v neustálém kole, které v umělcích vyvolává původní existenční otázky.

Zelená krajina, symbol blahobytu a úrody, narušená jedním z největších lidských Nemesis – smrtí. A najednou se symbolika naděje v obrozené přírodě vytrácí a zbývá jen obava z neznámého. I tak může působit obraz Krajina Rudolfa Kremličky z roku 1919, navíc v dialogu s dílem Popraviště Jaroslava Panušky z roku 1900. Ač s největší pravděpodobností způsobeny jiným traumatem, obě díla nesou stejné poselství – život a smrt v tom nejzákladnějším měřítku. Další rozměr existencialismu dodává obraz Václava Tikala Po bitvě. Surrealistické asociace vyvolávají v divákovi nepříjemné pocity prázdnoty a stále opakovaného strachu. Stejně tak by se dalo pokračovat s dalšími díly v prostoru čtvrté místnosti. Existenční tendence se zde navíc dají sledovat v několika rovinách. Základní je výběr tematický – okruhy spojené s otázkami krizových okamžiků lidské existence jsou následovány ku příkladu ponurou škálou barev, kdy ojedinělé tahy červené působí na diváka jako naléhavé výkřiky do tmy.

 

Signál III, místnost s názvem Století Molocha

 

Celé působení místnosti je podtrženo architekturou Marka Thera – úzký a stísněný průchod do místnosti a vyvýšení nad zbytek galerie, dodávají prostoru další přidanou hodnotu. Stejně významným prvkem je kruhový průřez ve zdi komunikující s bílým pokojem, který nese příznačný název „Skleněný dům“ – z jedné strany jde o vztah ke světlu a k naději, ze strany druhé ohlížení na minulost, která by neměla být zapomenuta a kterou připomíná silně působící obraz Květy Válové, Lidické ženy z roku 1972.

Kromě výše uvedených jsou součástí expozice místnosti díla od Josefa Lieslera, Karla Součka, Aléna Diviše, Aleše Veselého, Zbyška Siona, Františka Muziky a Daniela Balabána.

 

 

Autor: Barbora Křížová / Telegraph Gallery

Foto: Matěj Doležel