Název "Století Molocha čili existencialismus" nese čtvrtá z místností výstavy Signál III v Telegraph Gallery. Význam celého úseku je nejvíce výmluvný na základě kontrastů – předcházející kubismus, kdy šlo o hledání nové formy a jiného uchopení reality, nahrazuje surový zájem o bytí ve své základní formě. Kurátor výstavy David Voda klade krizi života našeho 20. století do souvislosti se starověkým bohem Molochem – kult moderní civilizace funguje jako požírač lidských osudů v neustálém kole, které v umělcích vyvolává původní existenční otázky.
Zelená krajina, symbol blahobytu a úrody, narušená jedním z největších lidských Nemesis – smrtí. A najednou se symbolika naděje v obrozené přírodě vytrácí a zbývá jen obava z neznámého. I tak může působit obraz Krajina Rudolfa Kremličky z roku 1919, navíc v dialogu s dílem Popraviště Jaroslava Panušky z roku 1900. Ač s největší pravděpodobností způsobeny jiným traumatem, obě díla nesou stejné poselství – život a smrt v tom nejzákladnějším měřítku. Další rozměr existencialismu dodává obraz Václava Tikala Po bitvě. Surrealistické asociace vyvolávají v divákovi nepříjemné pocity prázdnoty a stále opakovaného strachu. Stejně tak by se dalo pokračovat s dalšími díly v prostoru čtvrté místnosti. Existenční tendence se zde navíc dají sledovat v několika rovinách. Základní je výběr tematický – okruhy spojené s otázkami krizových okamžiků lidské existence jsou následovány ku příkladu ponurou škálou barev, kdy ojedinělé tahy červené působí na diváka jako naléhavé výkřiky do tmy.
Celé působení místnosti je podtrženo architekturou Marka Thera – úzký a stísněný průchod do místnosti a vyvýšení nad zbytek galerie, dodávají prostoru další přidanou hodnotu. Stejně významným prvkem je kruhový průřez ve zdi komunikující s bílým pokojem, který nese příznačný název „Skleněný dům“ – z jedné strany jde o vztah ke světlu a k naději, ze strany druhé ohlížení na minulost, která by neměla být zapomenuta a kterou připomíná silně působící obraz Květy Válové, Lidické ženy z roku 1972.
Kromě výše uvedených jsou součástí expozice místnosti díla od Josefa Lieslera, Karla Součka, Aléna Diviše, Aleše Veselého, Zbyška Siona, Františka Muziky a Daniela Balabána.
Autor: Barbora Křížová / Telegraph Gallery
Foto: Matěj Doležel
