Emil Filla patří k nejvýznamnějším osobnostem českého moderního umění a je právem považován za jednoho z průkopníků kubismu v českých zemích. Jeho tvorba byla silně ovlivněna francouzským uměleckým prostředím, zejména dílem Pabla Picassa a Georgese Braqua, od nichž převzal důraz na geometrizaci forem, analýzu prostoru a strukturální rozklad zobrazovaných objektů. Filla však nebyl pouhým následovníkem, ale rozvinul vlastní osobitý styl, v němž spojoval malířskou invenci se zájmem o filozofické, společenské i kulturní otázky své doby.
Emil Filla: Dvojice, 1934
Na počátku své kariéry se Filla zapojil do činnosti uměleckých skupin Osma a později Skupiny výtvarných umělců, které sehrály zásadní roli ve vývoji moderního umění v tehdejším Československu. Tyto kolektivy usilovaly o překonání akademických konvencí a hledaly nové cesty výtvarného vyjádření, které kladly důraz na svobodu projevu, experiment a propojení umění se soudobým myšlením. Filla se v tomto prostředí rychle vyprofiloval jako vůdčí postava, která dokázala propojit avantgardní formu s hlubokým obsahem.
Tvorba Emila Filly nezůstává u pouhé hry s tvary a barvami. Za jeho obrazy stojí silné myšlenkové zázemí. Jeho zátiší, portréty či figurální kompozice často reagují na společenské napětí, kulturní proměny nebo filozofické otázky, které formovaly první polovinu 20. století. Filla vnímal umění jako nástroj poznání i jako způsob vyjádření postoje. Nebyl tedy jen malířem, ale i uvažujícím intelektuálem a veřejně angažovaným člověkem.
Emil Filla: Zátiší s gramofonovými deskami, 1931
Po druhé světové válce se Emil Filla věnoval také pedagogické činnosti. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vedl mladé umělce k hlubšímu vnímání obrazu nejen jako estetického objektu, ale i jako nositele postoje, výpovědi a názoru. Svým životem i dílem tak zanechal nesmazatelnou stopu v české kultuře a inspiroval generace dalších výtvarníků.
Aktuálně je jeho zreprodukované dílo k vidění například na výstavě Game Owner, kde se objevuje v nevšedním kontextu. Dánský umělec Søren Dahlgaard, známý svými těstovými portréty, zde zachytil na fotografii zakladatele galerie Kodl Contemporary Jakuba Kodla s těstovým závojem přes obličej, a právě vedle něj je vystaven Fillův obraz Zátiší s artyčokem z roku 1926, který je součást jeho soukromé sbírky. Tato nečekaná kombinace nabízí nový pohled na Fillovu tvorbu a klade otázky o roli klasického umění v dnešním vizuálním světě.
Emil Filla: Zátiší s artyčokem, 1926
