Signál III: Problém plochy, tvaru, času

6 9 2022

 

„To kubismus vnutil světu objekt“ – Fernand Léger


Úzký průchod vedoucí z výstavního prostoru věnovaného oslavě lidského života přivede návštěvníky výstavy Signál III na pomyslné rozcestí. Rozhodnou-li se své kroky směřovat doleva, naskytne se jim příležitost vstoupit do intimního modrého salonu doplněného zelení, který je skromný, co se jeho velikosti týká, ale ani zdaleka ne svou obsahovou stránkou věnující se problémům plochy, tvaru a času. Osm zde exponovaných maleb je vtáhne do světa abstrahovaných krystalických tvarů a dvojí či trojí úrovně simultánního myšlení, aspektů toliko příznačných pro umělecký směr zvaný Kubismus, který se zrodil kolem roku 1906 v Paříži zásluhou Francouze Georgese Braquea a Španěla Pabla Picassa.

 

Signál III, místnost s názvem Problém plochy, tvaru a času

 

Čilé kontakty domácích umělců s pokrokovým prostředím pařížského Montmartru tak daly na počátku dvacátého století možnost průniku inovativních avantgardních tendencí do tuzemské umělecké tvorby, která již byla nadmíru přehlcena vídeňským secesním dekorativismem a historismem prosazovaným na akademických půdách tehdejšího Rakousko-Uherska. Klíčovou osobností, která se na zpopularizování kubismu v našich vodách zasloužila, byl historik umění Vincenc Kramář. Vedle podpory mladých tvůrců se Kramářovi podařilo v období let 1910–1914 získat kubistické práce Pabla Picassa a dalších zahraničních autorů. Touha po revoltě cílící na radikální osvobození výtvarného projevu rovněž vedla ke sdružení předních představitelů usilujících o nové umění ve spolcích jako Osma, Mánes nebo Skupina výtvarných umělců (1911–1914), které se kubistické principy dotkly nejcitelněji. Mezi její členy náleželi mimo jiné malíři Emil Filla, Josef Čapek, Vincenc Beneš, Antonín Procházka, sochař Otto Gutfreund a architekti Vlastislav Hofman, Josef Chochol, Pavel Janák a Josef Gočár.

 

Signál III, místnost s názvem Problém plochy, tvaru a času

 

V modrém salonu s názvem "Problém plochy, tvaru, času" návštěvníci naleznou malířská díla Vlastislava Hofmana, Jaroslava Krále, Antonína Procházky, Otakara Kubína, Vincence Beneše, Emila Filly nebo Pravoslava Kotíka. Ze zahraničních autorů se zde nachází zátiší italského malíře Gina Severini, který ve světě proslul zejména jako představitel futurismu.

 

Autor: Pavlína Jindrová / Telegraph Gallery

Foto: Matěj Doležel

Další články