Výstava Osmdesátky: Signál IV, kterou můžete v Telegraph Gallery navštívit do 20. března, mapuje umělecké projevy 80. let. Tou dobou se ty nejzásadnější umělecké počiny odehrávaly mimo oficiální scénu. Vizuální jazyk vybraných autorů reagoval na společenské tlaky i globální impulzy a formovaly se nové přístupy k médiu obrazu, objektu i performanci. Prostřednictvím článků o konkrétních dílech a autorech chceme přiblížit také atmosféru a kulturní kontext této doby.
Magdalena Jetelová (*1946) patří k významným osobnostem českého i mezinárodního umění. Její tvorba osciluje mezi sochařstvím, land artem a konceptuálními intervencemi do krajiny i architektury. Ve svých pracích tematizuje vztah prostoru a času, fyzické i mentální hranice, které formují naši realitu. Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze v 70. letech se její umělecká činnost dostala do konfliktu s tehdejším normalizačním režimem, což nakonec vedlo k emigraci do Německa v roce 1985. V zahraničí získala prestižní ocenění a působila jako profesorka na renomovaných akademiích v Düsseldorfu a Mnichově. Od 90. let využívá moderní technologie, zejména laserové projekce a satelitní snímkování, k redefinování prostoru a zviditelňování neviditelného. V českém kontextu patří k nejznámějšímu dílu její monumentální dřevěná Kráčející židle na pražské Kampě. Ta byla po povodních v roce 2002 zničena. Jetelová se tedy rozhodla projektovat novou židli, tentokrát ze silného plechu na pevném podstavci, umístěnou v Ostravě-Vítkovicích.
Ve svých projektech pracuje s fenomény moci, historie a vjemové percepce prostoru. Její ikonické intervence, jako Domestikace pyramid, reflektují způsoby, jakými architektura a krajina ovlivňují naši kolektivní paměť. Práce Magdaleny Jetelové vynikají svou monumentalitou, ale současně si uchovávají konceptuální lehkost – pracuje s fyzickým i efemerním materiálem, laserem, kouřem, textem i samotnou architekturou.
Dílo z cyklu Tichá Šárka, které je součástí výstavy v Telegraph Gallery je vytvořené v 80. letech a vychází z jejích raných landartových projektů a performancí. Pyrotechnická kresba na plátně zachycuje moment destrukce i transformace. Práce svou rudou barevností a rozptýlenou strukturou odkazuje na autorčinu dřívější performanci v přírodním prostředí Šárky, kde pomocí červených dýmovnic tematizovala politickou situaci tehdejšího Československa. Abstraktní otisk exploze připomíná záznam energetického výbuchu, stopu po akci, jež se stává obrazem. Tento posun performativního aktu do dvourozměrné podoby je klíčovým prvkem Jetelové – fyzická akce se proměňuje v trvalou výpověď, v dokument paměti.
Dílo svou nejednoznačností podněcuje k různým interpretacím: může evokovat krajinný detail, satelitní pohled na narušenou zem nebo biologickou strukturu pod mikroskopem. Všechny tyto vrstvy odkazují na hlubší principy autorčiny tvorby – propojení osobního s politickým, mikroskopického s makroskopickým, efemerního s monumentálním. Tichá Šárka je tak nejen vzpomínkou na konkrétní událost, ale také vizuální metaforou pro proces proměny a změny, které jsou pro tvorbu Magdaleny Jetelové klíčové.
