Vy máte, my máme, tak to pojďme spojit. Taková je rovnice sloganu Telegraphu. Dnes Telegraph nabízí hlavně služby a prostory pro odvětví umění, byznysu a práce, gastra a kultury. Ale jak to bylo na začátku a měl Telegraph pojmout všechny tyto oblasti? Jaká byla vlastně geneze celého projektu?
Majitel Robert Runták budovu bývalé továrny na telegrafy pořídil koncem roku 2015. Jeho prvotním záměrem bylo vybudovat v ní prestižní uměleckou galerii. Jak už to tak bývá, procházejí všechny projekty vývojem a nevyhnulo se to ani Telegraphu. Představa o galerijním provozu byla průběžně doplňována a zase osekávána o různé funkce: hostel, fotoateliér a řemeslná dílna, design shop… Až se návrh ustálil na současné podobě: galerie, cowork, kavárna, univerzální sál, který se dá využít jako zasedačka i jako kino, ateliér a rezidenční byt pro umělce a konečně loft.
Stále je cítit, že základem celého projektu je umění, které prostupuje celou budovou. Základní skelet však nezapře svůj průmyslový původ. Budova Telegraphu je torzem zmizelého areálu továrny na telefony a telegrafy Roberta von Lieben. Podobu, kterou do současnosti svým citlivým přístupem k rekonstrukci zachovalo Ječmen studio, získala budova v meziválečném období. K původní kostře přibyla pouze nástavba, v níž je umístěn Loft.
„Dostali jsme zadání, které se do původní budovy nemohlo vejít. Proto logicky vznikla nástavba. Je to lehká krabička na železobetonovém skeletu. Chtěli jsme uvažovat jako vlastník továrny, když mu nestačí stávající prostory, tak nastaví nástavbu ze současného materiálu, tj. lehkých panelů.“
Lukáš Blažek, Ječmen Studio.
Nyní objekt vstupuje do nové epochy. Z průmyslu do umění a městského života. Zvenku má nový kabát a provozně funguje jako sendvič. Galerie – cowork – kavárna s atriem – byt a hostovský ateliér, nástavba loft se střešní zahradou. Tedy mix funkcí. Vše v jedné budově.
Telegraph má za sebou skoro dva roky života. Postupně se dům plní uměním, filmy a divadlem, živou hudbou, přednáškami… Budova na periferii města se postupně rozsvěcuje a přináší život do svého okolí. Je to díky týmu lidí, kteří Telegraph plní různými aktivitami a stále rostoucí komunitě.
Spojování lidí je ostatně základní myšlenka, kterou má Telegraph plnit. Přestože byl poslední telegram v Česku poslán v roce 2010, Telegraph chce i do budoucna plnit misi tohoto komunikačního prostředku, který se v jeho budově původně vyráběl: šířit informace, vysílat signály a spojovat lidi.