V září 2016 jsem byl pozván na soukromé otevření Telegraph Gallery v Olomouci v rámci speciálního programu, který Robert Runták uspořádal pro akviziční výbor Tate Eastern European Plus. Protože jsem s Robertem mnoho let pracoval a radil mu s jeho nádhernou sbírkou evropského malířství, uvítal jsem příležitost poznat jak surový prostor, který se měl stát Telegraph Gallery, tak i některé zajímavosti z Robertovy sbírky. Nyní, o osm let později, je úžasné pozorovat, čeho Robert dosáhl s Telegraph Gallery, která se stala významnou mezinárodní uměleckou destinací v rámci Evropy, jež pomohla umístit Olomouc na mezinárodní mapu umění. Samotná budova je opravdu skvělým příkladem progresivní architektury, dokonalým vyjádřením tvůrčí agitprop estetiky, která je důkazem Robertovy inkluzivní podpory umění a umělců.
S Robertem a jeho partnerem Milem jsem se poprvé setkal v roce 2012 v Londýně. Společně se zajímali o dílo Jonathana Wateridge, který byl jedním z umělců, jež jsem zastupoval v rámci svého ředitelského postu ve společnosti All Visual Arts. Jonathan byl nedávno k vidění v Galerii Rudolfinum v Praze v rámci projektu Beyond Reality. Robert ode mne získal nádherný Johnnyho obraz s názvem Chlapec na zdi, který se od té doby stal klíčovým dílem v jeho sbírce. Od roku 2012 jsem ve spolupráci se svou kamarádkou a kolegyní, kurátorkou Jane Nealovou, pokračoval v úzké spolupráci s Robertem na rozvíjení jeho zájmu o evropské malíře a věřím, že jeho sbírka je nyní jednou z nejlepších sbírek evropských malířů na světě. Je skutečně inspirující sledovat, jak se Robertova podpora umění vyvíjí. Je skutečným příkladem pro každého sběratele, čeho lze dosáhnout, když do toho člověk vloží svou duši.
S Jakem Chapmanem spolupracujeme už třicet let, od doby, kdy jsem pracoval jako umělecký ředitel časopisu Dazed & Confused. V devadesátých letech byli Jake a jeho bratr Dinos téměř mými spolupracovníky v redakci tohoto časopisu, protože jsem je uváděl téměř v každém čísle. Jedním z mých nejoblíbenějších momentů bylo, jak bratři Chapmanovi skládali znovu maturitu z výtvarné výchovy, přičemž Jake dostal B plus a Dinos dostal za své úsilí B mínus. S Jakem jsme si také jednou vymysleli umělce jménem Bruce Louden, jihoafrického performera, který si odřezával kusy svého těla a vystavoval je jako umění. Článek se jmenoval Cut Out & Keep a v londýnském uměleckém světě tehdy vyvolal opravdové pozdvižení. Věřím, že když si na internetu vyhledáte články o Bruceovi Loudenovi a jeho výstřelcích, najdete je dodnes. Nyní, o 25 let později, je velká zábava s Jakem znovu pracovat na jeho výstavě Flotsam & Jetsam pro Telegraph Gallery v Olomouci. Myslím, že tato výstava inspirovaná akceleracionismem určitě zvedne v české publikum ze židle, zejména neoliberalistické obrazy a sochy a samozřejmě automobil Trabant s názvem Accelerate or Die!
Autorský text kurátora výstavy FLOTSAM & JETSAM Marka Sanderse.
