Jan Papica, dramaturg Telegraph Kina, je cinefilní prorok kázající nejdříve učení distribuční společnosti Film Europe a posléze Artcam Films, je pravověrným zastáncem nezávislých a mnohdy i opuštěných filmových světců. Při pozemském studiu na Filozofické Fakultě Univerzity Palackého založil filmový klub a projekční seminář. Posléze odchází hřešit do pražského Kina Pilotů a následně se navrací očištěn do svého rodného města opatrovat Filmový Klub Kina Metra 70 pod dohledem kinařské světice Barbory Kucsa Prágerové. Práce nese své plody a Jan přijímá nabídku vysvětit a hlásat nové Pražské artové kino Edison Filmhub. Po půlročním působení projekt opouští a vydává se na distribuční a poradenské filmové misie.
Podle čeho filmový dramaturg Jan Papica vybíral filmy do Telegraphu? Pro koho jsou filmy určené, co můžeme očekávat v budoucnosti a čím se Telegraph Kino odlišuje od ostatních ve městě? Jana se ptá produkční Telegraphu Vera D.
Podľa čoho si vyberal filmy do letného programu v Telegraphe?
Moje strategie byla vcelku jednoduchá, vybrat tituly, které mnohdy uvedeny nebyly, nebo se jim nedostalo té pravé pozornosti. A je zcela irelevantní, zdali se jedná o filmy komerční, indie, nebo artové. Proto máme například v cyklu DEBUTS vedle sebe drsný i něžný portrét křehké rovnováhy mezi lidstvem a přírodou v podobě Země Medu a religiózní horor The Witch, podobně v cyklu věnovaném animovanému filmu ART IN MOTION vedle sebe naleznete novodobý vizuální experiment za miliony dolarů Spider-Man: Paralelní světy a vedle něj představitele aktuální francouzské animované školy Princova cesta.
Priblíž nám svoj zámer filmovej dramaturgie v novovznikajúcom kine v Olomouci.
Mým záměrem bylo vytvoření cyklů, určitých celků, které mají prezentovat Telegraph jako místo pro koncepční přístup nejen k umění, ale i k filmu jako takovému, zkrátka plnohodnotná dramaturgie. Mám za to, že galerie mají nabízet určitou alternativu k běžným prostorám kin a jiným projekčním zařízením.
Čomu sa chceš do budúcnosti vyhýbať?
Bagatelizování artového filmu formou řazení do filmových klubů a štemplování. Jde mi o syntézu kinematografie skrze cykly, mám za to, že se diváci enormně podceňují a prostory kin jim nejsou schopné plně prezentovat kinematografii jako formu umění, zábavy i estetického prožitku v jednom. Diváci i samotní vedoucí kin mi často říkají, že není možné běžného diváka k návštěvě artového filmu důsledně zaujmout a je pak podle nich třeba filmy škatulkovat, tedy nabízet je v rámci filmových, či artových klubů. Mám ovšem za to, že toto škatulkování je právě kámen úrazu a já nemám v plánu Kino Telegraph komukoliv takto uzpůsobovat. Chci v divácích vytvořit fanoušky našeho prostoru, kam se vrací, protože věří naší selekci. Tedy primárně mi jde o diváky stálé a odmítám diváky dělit do určitých skupin. Myslím, že to byl Jim Jarmusch, kdo zmiňoval, že i obyčejný dělník může po šichtě číst v kavárně poezii - chci tím říct, že každý může najít zalíbení v kinematografii, a nemusí to být člověk vysokoškolsky, ba dokonce ani středoškolsky vzdělaný. Takže ano, nechci diváky podceňovat, chci v nich naopak vyvolat vášeň a zaujetí pro kinematografii.
Na aké tituly sa môžeme v blízkej budúcnosti tešiť?
Ta nabídka je doopravdy velmi pestrá, podařilo se nám získat ikonické filmy z německé kinematografie od tvůrců jako Werner Herzog, Rainer Werner Fassbinder, nebo třeba Wim Wenders. Uzavřít dlouhodobou spolupráci s několika přehlídkami a institucemi, které se v Olomouci objevily jen zřídkakdy a též jsme v kontaktu s mnoha pozoruhodnými nezávislými dokumentaristy, jejichž filmy - pokud vše proběhne dle plánu - budou mít premiéru u nás v Telegraphu. Sledujte naše soc. sítě a vše se dozvíte včas.
Myslíš si, že má význam zakladať nové kino v Olomouci, kde už fungujú multiplexy, kino Metropol a iné menšie filmové projekcie?
Osobně mám za to, že takto komplexně s filmy zatím nikdo nepracuje, tedy alespoň v rámci Olomouckého kraje. A to neber jako výtku pro instituce a projekty v Olomouci, v řadě z nich mám přátele a s některými spolupracuji jako filmový distributor. Přesto mi u většiny z nich schází nějaký drzý drive, progresivní vibe a snaha po uhrančivosti. Ale jak jsem již zmiňoval na začátku našeho rozhovoru, tohle není o lokaci, ale o divácích, kterých je v Olomouci potencionálně 100 tisíc. Což beru za enormně vysoké číslo a pevně věřím, že si své věrné fanoušky ve městě náš prostor najde. Už jen z toho důvodu, že se jedná o eventové projekce s úvody, přednáškami a hosty s pravidelným rytmem a plnohodnotnou selekcí.
Čím sú projekcie v Telegraphe výnimočné, odlišné od ostatných kín v okolí?
Vyjma samotného konceptu to bude jistě selekce mnohdy i neznámých, nebo polozapomenutých skvostů, které již na plátnech kin nejsou k vidění. Úvodní slovo, více než vstupem, bude spíše takovou bohatou mini přednáškou, a diskuse po filmu mohou mít jednak formu drinku, ale též nabízet odpovědi od zajímavého hosta.
Věřím, že si kino najde a vybuduje svého pravidelného diváka, který ocení nejen náš přístup, ale hlavně přistoupí na naši hru.
⚫️
V průběhu roku připravujeme tyto cykly, mezi které jsou rozdělená jednotlivá filmová představení.
DEBUTS
Okázalé filmové eseje režisérských primusů. (Země medu, The Witch)
JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA… A ZASE JARO
Zahrada prozření se souzvuky sakrálního ptactva doplněna očistnou koupelí v Jordánu, která vyvolává nibbánu. (Aguirre, hněv Boží, DISCO)
ICON
Ponor do výsostného oceánu světového filmu. (Paříž, Texas, Mladý Törless)
THE NEW AUTEURS
Snaha zachytit vlny předních osobností autorského filmu. Pozor! Vhodné i pro neplavce. (Genesis, Ixcanul, Vysoká dívka)
ART IN MOTION
Animace jako účel i prostředek… ale primárně jako umělecký masterpiece. (Spider-Man: Paralelní světy, Princova cesta)
VISIONARY
Persony umělecké sféry v hledáčku kamery. (Christo: Chůze po vodě)
⚫️
Vstupenky na filmy jsou v předprodeji v sekci Program. Kapacita sálu je 50 sedadel, doporučujeme pořízení lístků nezanedbat.
Autor: Vera D.
