Nedávno se u nás v Telegraphu konala přednáška Konsentu, jejímž tématem bylo sexuální obtěžování. Konsent je nezisková organizace, která se zaměřuje na problematiku znásilnění, sexuálního obtěžování a vzdělávání v problematice konsentu a mezilidských vztahů. Do veřejného prostoru vstupuje s osvětovými kampaněmi a zábavnou formou boří mýty, jež jsou s tématem spojené.
Z angličtiny se slovo konsent překládá do češtiny jako souhlas. A právě souhlas je klíčovou věcí v jakémkoliv mezilidském vztahu. Pokud u něj chybí ochota druhého na aktu se podílet, jedná se o zneužití.
Sexuální obtěžování je široký pojem, který zahrnuje širokou škálu různých forem jednání verbální i neverbální povahy. Jednoduše řečeno, jestliže je určitý způsob chování tomu druhému nepříjemný, je to obtěžování. Na psychiku dotčené osoby může mít někdy podobný dopad jako znásilnění. Odehraje-li se, když je útočník v mocenské pozici, může bezmoc způsobit oběti trauma. Sexuální obtěžování ve většině případů spočívá v uplatnění, zneužití a demonstraci moci nad druhým člověkem. Může jít například o ponížení nebo manipulaci druhého. Vyskytuje se proto prakticky v jakémkoliv prostředí a průzkumy napovídají, že je velmi časté. V rámci své činnosti Konsent pomáhá školám, univerzitám a firmám nastavit bezpečné prostředí, které umí sexuálnímu obtěžování předcházet, případně ho řešit dřív, než věc přeroste do obludných rozměrů.
V rámci přednášky také proběhla diskuse o stanovení si vlastních hranic a respektu k sobě i k ostatním. Lektorky daly i pár dobrých rad k tomu, jak se chovat, když se vám někdo svěří s tím, že se potkal se sexuálním obtěžováním (být pro dotyčného oporou jak morální - vyslechnout oběť, tak i fyzickou - např. pokud o to oběť sama požádá - pomoct s vyhledáváním psychologa). A také představily publiku organizace, na které se v případě sexuálního obtěžování můžeme obrátit s prosbou o pomoc (Persefona, PROFEM, S barvou ven).
Proč si myslím, že je o tom důležité mluvit? Podle dat výzkumu, které lektorky spolku Konsent uvedly, 90 % obětí znásilnění v České republice jsou ženy, 5–8 % Čechů někoho znásilnilo a každá desátá Češka za svůj život zažije znásilnění. Podle téhož průzkumu se ale nejedná o znásilnění, jaké známe z filmů, kdy násilník napadne oběť během temné noci a brutálně ji znásilní někde ve křoví, ale až v polovině případů se jedná o člověka, který je oběti blízký. Konkrétně v 50 % případů je pachatel manžel nebo partner, ve 40 % jde o člověka, kterého oběť dobře zná - člen rodiny, přítel, kamarád nebo soused.
Autor: Sofiia Taranenko / Telegraph Hub
