V Telegraph kině se uskutečnilo promítání filmu Návrat do Adriaportu od Adély Babanové z roku 2013. Projekce byla součástí programu akce Dny Evropského dědictví a film je součástí Sbírky Roberta Runtáka
Finalistka ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2012 Adéla Babanová patří mezi nejvýraznější české umělkyně pohybující se na pomezí krátkého filmu a videoartu, v nichž originálně propojuje oba přístupy. Původně se věnovala fotografii, ale během studií na Akademii výtvarných umění v Praze se pod vedením Miloše Šejna přiklonila k videu. Dále prošla studiem pod vedením Vladimíra Kokolii a později Michala Bielického, který je průkopníkem českého videoartu. Od roku 2006 úzce spolupracuje se svým bratrem a scénáristou Džianem Babanem, který je absolventem FAMU. Jejich společná tvorba se vyznačuje profesionálním filmovým zpracováním, které v českém kontextu videoartu není běžné. Ve své práci Babanová od počátku spojuje imaginaci s osobní zkušeností i historií. Často se zaměřuje na zapomenuté historické události, které zpracovává s důrazem na mystifikaci a rozostřování hranic mezi fakty a fikcí. Tuto metodu uplatnila i ve snímku Návrat do Adriaportu, který byl v Telegraphu uveden.
Film pojednává o nerealizovaném projektu tunelu, který měl vést z Českých Budějovic na pobřeží Jaderského moře. S touto myšlenkou přišel v roce 1968 český ekonom Karel Žlábek. Vytěžený materiál měl posloužit k vytvoření umělého ostrova, který by nesl název Adriaport a stal se československým přístavem uprostřed moře. Tento projekt, jenž nikdy nepřekročil hranice utopie, díky autorce ožívá a klade si v něm otázku jak by to celé mohlo v alternativní realitě dopadnout.
Mezi další zásadní filmy autorky patří například Neptune z roku 2018, který reaguje na reálnou dezinformační kauzu ze 60. let, známou jako Akce Neptun. Tehdy Státní bezpečnost zinscenovala na Černém jezeře na Šumavě nález nacistických beden obsahující padělané a pečlivě naaranžované nacistické dokumenty, aby vyvolala mezinárodní mediální senzaci. Cílem bylo diskreditovat západoněmecké politiky a prosadit prodloužení trestní odpovědnosti nacistů. Pravé pozadí celé akce odhalil až po své emigraci v roce 1968 bývalý agent Ladislav Bittman. Babanová v tomto filmu tematizuje manipulaci a sílu obrazu v kontextu moderních dějin.
Dalším filmem, který stojí za zmínku nese název Odkud spadla letuška. Autorka v něm rozvíjí fiktivní rozhovor s Vesnou Vulović, jugoslávskou letuškou, která v 70. letech přežila pád letadla u České Kamenice. Z celé posádky byla jediná, kdo katastrofu přežil, a její pád z výšky 10 000 metrů je dodnes zapsán v Guinnessově knize rekordů. Film se odehrává v nemocničním pokoji, kde Vesna hovoří s lékařem a vyšetřovatelem, zatímco se snaží znovu poskládat paměť. Rozhovor se však postupně mění v nenápadnou manipulaci člověka, který bez vlastní vzpomínky musí přijmout realitu konstruovanou ostatními.
Promítání v Telegraph kině tak nabídlo divákům nejen setkání s dílem jedné z nejvýznamnějších autorek českého videoartu, ale i možnost přemýšlet o tom, jak se skrze film a pohyblivý obraz dá reflektovat, ale také manipulovat historie a paměť.
