Jiří Kornatovský (*1952) začal studovat malbu a grafiku na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Arnošta Paderlíka a Jiřího Ptáčka až ve zralém věku třiceti let. Původně se vyučil elektrikářem a tuto práci vykonával v Národní galerii v Praze, kde prohloubil svůj zájem o výtvarné umění. Po absolutoriu AVU působil jako pedagog na výtvarných oborech univerzit v Praze, v Plzni a často také přednášel v zahraničí. Již v dětství na něj silně zapůsobila kontemplativní atmosféra křesťanských klášterů, především opuštěného cisterciáckého konventu v Plasích v západních Čechách, poblíž něj vyrůstal. Tato spirituální zkušenost se později propsala do jeho originální umělecké tvorby.
Kornatovský je znám svými unikátními „meditativními“ kresbami, které se pro něj staly charakteristickým a de facto jediným výtvarným výrazem, jímž převrací zažité představy o využití kresebných technik. Kresba v jeho pojetí neznamená už drobné formáty přípravných skic, ale okupuje obrovské plochy papíru, tradičně vyhrazené především malbě. Jeho monumentální kresby uhlem dosahují délky až pěti metrů. Soustředným, neustále opakovaným vrstvením linií buduje objemově působící tajuplné abstraktní objekty, vyvolávající dokonalou prostorovou iluzi nekonečna, mohutných pulzujících energií, které vtahují diváka do centra svého vzniku i zániku. Vyvolávají dojem dynamické rotace, který vychází z autorových transcendentálních zážitků během modliteb a meditací. Jeho práce vznikaly za hlubokého meditativního soustředění (některé z nich ostatně nakreslil v samotě a tichu křesťanských klášterů) a svojí ojedinělou nadčasovou kvalitou zaujímají v české a evropské moderní kresbě významné místo.
