Již od začátku roku 2023 vám Telegraph přináší řadu zajímavých výtvarných či hudebních akcí, ale také pozoruhodného obsahu v oblasti kinematografie, jenž je široce rozkročen mezi množství různorodých žánrů. Proto si z programu Telegraph kina může vybrat každý divák, bez ohledu na věk.
Také v následujících měsících tohoto roku se můžete těšit na řadu zajímavých filmů v rámci stávajících pásem, jako je Kino Senior či sobotní Téčko, nebo již opět fungujícího letního kina. Novinkou zbytku roku je však cyklus dokumentárních filmů s uměleckou tematikou Exhibition on Screen (Výstava na stříbrném plátně). Ta přináší filmy o výtvarném umění, výstavách či přímo o životech umělců samotných. Exhibition on Screen při tvorbě těchto autentických dokumentů spolupracuje s prestižními mezinárodními muzei a galeriemi (National Gallery v Londýně, Tate, MoMA…) po celém světě a zapojeni jsou rovněž významní historici či kritici umění, kteří pro filmy poskytují teoretické podklady a doplňují je svým znaleckým komentářem. Vznikají tak snímky vysoké informační kvality, přinášející odborné znalosti z oblasti umění širokému publiku. Od počátku svého fungování v roce 2011 uvedlo EOS již okolo 30 filmů ve více než 66 zemích světa, skrze něž přenáší diváky na exkluzivní výstavy, seznamuje je s výtvarnými směry v průběhu dějin či přímo přibližuje život a dílo významných umělců.
Zakladatelem této série je uznávaný dokumentarista Phil Grabsky, který velkou řadu snímků sám režíroval a produkčně dohlíží na kvalitu a konzistenci všech titulů, aby byl divákům poskytnut intenzivní prožitek z výtvarného umění i v prostředí kinosálů. Exhibition on Screen v letošním roce v rámci své jubilejní desáté sezóny nabídne divákům pět snímků s výtvarnou tematikou. Pro Telegraph je přináší Pannonia – mezinárodní distributor alternativního filmového obsahu, působící v mnoha zemích Evropy. S tím souvisí změna výše vstupného pro tuto sérii, která dle podmínek distributora bude činit 160 korun pro základní vstupné a 140 korun za vstupné snížené. V tomto případě si však nezbytně připlatíte za skutečnou dokumentaristickou kvalitu.
Prvním snímkem této řady bude již 29. května Hopper – americká love story. V něm je přiblížena osobnost jednoho z nejinspirativnějších amerických umělců Edwarda Hoppera. Hopper se narodil roku 1882, obdobím počátku 20. století plné divokého střídání avantgardních směrů však zůstal nedotčen a po celý život zůstává věrný realismu, když zachycuje americký život osobitým způsobem, který ovlivnil řadu umělců, nejen výtvarníků, ale také fotografů, filmařů či hudebníků, mezi nimi Mark Rothko, Banksy, Alfred Hitchcock nebo David Lynch. Edward Hopper začínal jako ilustrátor, část jeho tvorby tvořila komerční grafika pro reklamní agentury. Ve svých obrazech pak zobrazuje americké reálie – především opuštěná místa, prázdné ulice, či noční scenérie, kterým uměl vetknout atmosféru neklidu a tajemna. Figury zasazené do výjevů jsou si odcizené, nekomunikují spolu a mezi nimi navzájem visí podivné napětí, kontrastující s nehybným světem okolo nich. Kromě již zmíněných oblastí Hopperova díla, je ve snímku zobrazen intenzivní vztah s manželkou Josephine, jež pro něj byla nejen životní inspirací, ale především zásadní podporou, když se vzdala své vlastní kariéry, aby mu stála po boku jako jeho manažerka.
Druhý film Mary Cassatt: malba moderní ženy bude následovat v polovině června. Snímek premiérově vydaný u příležitosti Mezinárodního dne žen představuje často přehlíženou impresionistku, tematizují ve svých malbách životy žen kolem sebe. Mary Cassatt byla americká malířka narozena v Pensylvánii, avšak velkou část života prožila ve Francii, kde se seznámila s Edgarem Degasem a poté co její obrazy byly odmítnuty konzervativním Salonem, se připojila k pařížským radikálům konce 19. století – impresionistům. Rovněž i díky ní se tento smět rozšiřuje do Ameriky, kde v roce 1886 probíhá první impresionistická výstava. Cassat se orientovala především na zaznamenávání běžného života žen, mění však pohled, jímž bylo na ženy v umění dosud nahlíženy. Ve svých obrazech, grafikách či pastelech je zobrazuje jako aktivní bytosti, intelektuální a dychtivé po poznání – moderní ženy, jež bojují za svá práva. Dokument v režii Ali Raye zachycuje, skrze její tvorbu a pohledy předních kurátorů a umělců, nejen dílo významné umělkyně, ale přináší také pohled na život a dobu, ve které dochází k významným sociálním a kulturním změnám, jichž byla Mary Cassatt součástí.
Třetí film – Vermeer: největší výstava – vás zanese na unikátní expozici Rijksmusea v Amsterdamu, jež byla otevřena na jaře roku 2023 a představuje dosud největší retrospektivu jednoho z nejslavnějších nizozemských barokních malířů Jana Vermeera van Delfta. Umělec žijící v letech 1632 – 1675 prožil svůj život v Delftu, ve své rané tvorbě reflektuje dílo Caravaggiovo, vlivy náboženství a mytologie. Nejvíce se proslavil svými žánrovými malbami scén běžného života, na nichž zachycuje figury v momentech, kdy jsou zabráni do činnosti. V těchto okamžicích zastavených v čase vyniká především kompozice a živost výjevů, podpořena specifickou prací se světlem, a scény získávají nový rozměr, sahající hlouběji pod žánrové vyobrazení každodennosti. Pozoruhodná je také jeho práce s barvou, pomocí níž je Vermeer schopen vytvořit odlesky i téměř průsvitné plochy. Díky zápůjčkám z celého světa se na amsterdamskou výstavu podařilo shromáždit 28 z jeho dochovaných asi 35 děl – mezi nimi například proslulá Dívka s perlou, Mlékařka nebo Žena s váhami – čímž lze výstavu označit za opravdu unikátní a neopakovatelnou. Film trpělivě, rozvážně a až meditativně zachycuje skvostná díla expozice a diváci tak jakoby se téměř sami ocitli na výstavě, aniž by se museli prodírat davy dalších návštěvníků. Výstavou provází samotný ředitel Rijksmusea Taco Dibbits a její kurátoři. Skrze detailní snímek je nizozemský mistr vykreslen skutečně do hloubky a ve všech kontextech.
Následovat bude film Příběhy z Tokia – 400 let umění, jenž bude v Telegraphu uveden v rámci již třetího ročníku TEFF (Telegraph Film Festivalu). Několik dní trvající minifestival přináší filmy o umění, filmy experimentální, řadu debat či přednášek. Snímek Příběhy z Tokia, vycházející z výstavy v Ashmolean v Oxfordu, se pokouší postihnout 400 let historie a vývoje umění této dynamické, energické metropole, jež je v neustálém pohybu. Velký vliv na evropské umění měli představitelé japonského barevného dřevorytu 18. století. To se od 80. let 19. století stává inspirací především pro řadu francouzských impresionistů a postimpresionistů, významnou roli hrálo například pro tvorbu Vincenta van Gogha. Nejvýraznější osobností barevného dřevorytu byl Kacušika Hokusai. Ten pracoval v žánru ukijo-e, jenž zachycuje prchavé obrazy světa, stejně jako poté evropští impresionisté. Japonské potažmo tokijské umění se však rychle proměňuje a ve 20. století vedle sebe stojí zájem o starou japonskou kaligrafii a moderní pop artová produkce, současná fotografie i komiksová manga a monumentálně pojatý street art. Výstava tokijského umění zaznamenala obrovský úspěch, přičemž přilákala také mladé, rozmanité publikum. Samotný snímek pak od výstavy pokračuje dále k hlubšímu, úplnému porozumění a prozkoumání Tokia a umělců, kteří ve městě rychlých proměn tvoří.
Posledním snímkem desátého ročníku EOS bude po pěti letech se navracející divácky nejúspěšnější film série Cézanne – portréty života. Ten má na svědomí již zmiňovaný režisér Phil Grabsky, jenž film natočil v National Portrait Gallery v Londýně za spolupráce s odborníky také z dalších galerií světa – MoMA v New Yorku, National Gallery of Art ve Washingtonu DC a Musée d'Orsay v Paříži. Skrze Cézannovy obrazy i korespondenci se odhaluje osobnost významného impresionisty, zobrazena jsou místa, kde žil a tvořil, která se rovněž odrážejí do jeho díla, například jako série maleb hory Sainte Victorie. Paul Cézanne představuje svým dílem vstup do 20. století. Ačkoliv za svého života nebyl dostatečně oceňován, umělci počátku století byl vnímán jako klíčová osobnost pro rozvoj moderního umění. Plošná kompozice, osobitý výraz spolu s realistickým zobrazením v abstraktním obrazovém řádu byly odrazovým můstkem pro mladší generaci umělců. Jeho způsobem práce s barvou se inspirovali fauvisté v čele s Henri Matissem, kompoziční struktury vyvedené na ploše zase rozvíjeli kubisté. Paul Cézanne je tak právem označován za otce moderního umění, jemuž pomohl určit směr.
Pokud se zajímáte o výtvarné umění a jeho historii, tato série dokumentárních filmů je ideální příležitostí k prozkoumání života a díla slavných umělců a rozšíření znalostí v této oblasti. Vstupenky na jednotlivé projekce budete moci najít v sekci PROGRAM.
Autor: Barbora Langová
