Trojica expertov na propagáciu predstaví svoje techniky a postupy v druhej sérii prezentácie s názvom Propagace v kreativních průmyslech #2. Do Telegraph kina prijali pozvanie PR & Marketing manager Ondřej Čížek, vizuálny umelec Stanislav Ondruš a šéfredaktorka časopisu Artikl Bára Alex Kašparová, ktorá nám pred prezentáciou prezradila zopár informácií v rozhovore. Akcia sa bude konať 22 3 o 18:00.
Pôsobíte ako šéfredaktorka kultúrneho mesačníku Artikl neuveriteľných deväť rokov. Aká bola Vaša cesta k vzniku časopisu?
Již jako studentka Karlovy univerzity jsem měla další aktivity, mezi které patřilo studium klasického zpěvu a zájem o fotografii, kterou jsem následně šla také studovat. Právě v souvislosti s fotografií jsem se věnovala spolupráci s odbornými médii, která se tomuto oboru věnovala. Pro ně jsem psala texty o fotografii, dodávala obrazový obsah a také publikovala svou tvorbu. V časopise FOTO, u něhož si stále vážím kvalitního vizuálního zpracování, které je prezentaci fotografie hodné, jsem měla svou vlastní rubriku Talent, která představovala mladé autory a autorky. Spolupráce s médii jak skrze obraz tak text pro mne byla přirozenou součástí mých aktivit, které vykrystalizovaly až k převzetí tehdejšího kulturního časopisu s názvem Kulturní Pecka, v němž jsem působila jako šéfredaktorka. Tyto získané zkušenosti jsem později mohla využít pro uvedení Artiklu. To se bavíme o době před devíti lety. Pravdou ale je, že můj první časopis nebyl Artikl, ale časopis Eva, který jsem psala v šesti letech na tátově pracovním notebooku s černobílou obrazovkou a tiskla jej skrze jeho firemní tiskárnu v jednoduché vazbě V1 v nákladu určeném jeho kolegům a posléze mým spolužákům v první třídě základní školy. Jednalo se o takový lifestyle s historickým okénkem, kdy vizuální rubriku doprovázely kresby mých spolužaček. Takže práce s médii mne provází už déle než neuvěřitelných šestadvacet let, s drobnou pauzou.
Artikl je transparentný a otvorený možnostiam v spolupráci. Akí ľudia robia Artikl Artiklom?
Redakce Artiklu je sestavená z jazykových profesionálů, kteří hlídají kvalitu každého vydaného textu, dále z odborníků daného odvětví, kteří pravidelně publikují, ale spolupracujeme také se studenty, kteří studium vybraného oboru spjatého s kulturou a publicistikou dokončují – takoví se k nám zpravidla dostanou skrze stáž, kterou mladým autorům nabízíme a také skrze Artikl akademii, kterou jednou za dva roky otevíráme v podobě paralelní redakce, jejímž cílem je vydat jedno konzistentně vytříbené tištěné vydání Artiklu. K tomu dopomáhají a inspirují besedy s pozvanými hosty z dalších médií a mediálního provozu. Nedílnou součástí je také marketingové oddělení, které zajišťuje to, aby byl Artikl každý měsíc zdarma pro své čtenáře na dobrých kulturních místech po celé republice.
Pohybujete sa v oblasti umenia a kultúry dlhý čas. Spolupracujete s mnohými kreatívnymi ľuďmi. Sú títo ľudia pre Vás inšpiráciou?
Jsou pro mne srozumitelnými protějšky v tvůrčím dialogu a množství z nich také velmi inspirativními osobnostmi, které si ve svém životě snažím držet dlouhodobě. Co se týče pracovních vztahů, preferuji kvalitu nad kvantitou, tedy pracovní tým sestavený s určitým záměrem a vidinou dlouhodobé spolupráce – takový model pak zajišťuje redukci mnoha nepředvídatelných faktorů, které vedení komplexního projektu jinak komplikují a které se často vyskytují právě v nárazové spolupráci. Ráda ale z tohoto ustáleného funkčního modelu občas vystupuji a vyhledávám spolupráci na dalších projektech s jinými lidmi či týmy, abych neustrnula v jednom vyprofilovaném přístupu a mohla jej aktualizovat, případně přehodnocovat.
Ste majiteľkou vydavateľstva a produkčnej agentúry pre kultúru media4free. Aký záber má toto vydavateľstvo?
Vydavatelství media4free se věnuje vydávání kulturního periodika Artikl. To je jeho primární činností od začátku jeho vzniku. Cílem je držet médium transparentní a autonomní, nikoli spadající pod velké vydavatelské domy, se kterými se pojí četné problematiky v podobě etiky financování, direktivní představy vydavatele o směřování média, případně řízení jeho obsahu dle specifických priorit. Artikl je zároveň celistvou kulturní platformou, která kromě vydávání časopisu také pořádá kulturní akce, aktivuje živou kulturu, pořádá výstavy, věnuje se dalším dílčím projektům, které kulturu podporují, rozšiřují i archivují – a to převážně skrze fyzické nosiče. Tato činnost je pak součástí produkční agentury media4free.
Na čo sa zameriavate vo svojej kurátorskej praxi?
V mém zorném poli jsou zejména autoři a autorky, v jejichž výrazu a stylu vnímám specifický rukopis, vycizelovanost formy a dlouhodobé odhodlání tvořit. Zpravidla pro mne dílo předchází autora*ku – musí mne oslovit, pnout k analýze a snaze porozumět mu, samozřejmě oslovit svou estetikou. V další fázi mne pak zajímá, kdo – jaká osobnost – dílo stvořila a jaké záměry k dané formě i obsahu umělce vedly. V rámci kurátorské činnosti preferuji objevování nových umělců a umělkyň a s těmi, se kterými vnímám kromě profesionálního i osobní souznění pak ráda spolupracuji i dlouhodobě na dalších projektech.
Aká najbližšia výstava/projekt Vás čaká?
V rámci své kurátorské činnosti aktuálně připravuji výstavu k deseti letům vydávání Artiklu, která představí tvorbu deseti vybraných autorů a autorek a proběhne v příštím roce. Z menších projektů je to pak brzká výstava Markéty Kolářové v pražském Domě Radost, která bude zahájena 24. března a na které spolupracuji formou textu. Konkrétně v Olomouci jste pak mohli číst další můj text a to k výstavě Davida Mazance v Galerii Caesar, ta ale před necelým měsícem skončila.
Máte svojich favoritov spomedzi mladej generácie umelcov na českej a slovenskej scéne?
Takových umělců, kteří mě zajímají, je četné množství. Někteří jsou již v mladém věku výrazově velmi vyzrálí a zajímaví. Ty se pak snažím soustavně sledovat a pozorovat jejich tvůrčí cestu. V mém zorném poli je takových autorů a autorek mnoho a tato sbíraná sledování za více jak devět let intenzivního pohybu v kulturním poli uměleckých škol a galerií jsou pak podnětným základem, který uplatňuji při poradě se sběrateli v otázkách jaké umělce by svým nákupem měli podpořit či do jakého autora investovat své finance. Se samotnými umělci pak probírám také cenotvorbu jejich práce. Působím jako konzultantka jak pro sběratele, tak pro umělce.
Okrem publicistiky pôsobíte taktiež ako fotografka. Akej téme sa venujete vo svojej fotografickej tvorbe? Aké médium okrem fotografie je Vám blízke?
Můj děda byl fotograf, možná i proto jsem inklinovala k volbě právě fotografie, se kterou jsem se potkávala už od raného dětství. Fotografii jsem pak studovala na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, kde je primárním zájmem dokumentární přístup. Tím jsem byla obklopena po celou dobu studia a ve velké míře se mi tato poloha připsala do způsobu fotografické práce. Došla jsem k ní skrze prvotní zájem o fotografii jako médium, snahu jej pochopit skrze jeho fragmenty, na kterých jsem pak i jednotlivé fotografické soubory, spíše studijního charakteru, stavěla. V mé současné tvůrčí etapě je pro mne u fotografie stěžejní její estetická podoba, kterou vnímám jako gró tohoto média – u fotografie není třeba více a vycizelovat formu, ovládnout ji řemeslně, je skutečné umění fotografie. Jsem unavená z množství fotografií či jejich souborů naplňující určitý estetický i dramaturgický mustr, kterého byla naše škola plná. Ten jsem už ze své primární tenze přistupovat k věcem po svém tříbila v jiných polohách a dostala jsem se skrze médium fotografie spíše k malířskému vyznění obrazu. To je vliv skrze soustavné a dlouhodobé setkávání se s malbou, kterému se věnuje moje matka. Neplatí u mne volba jednotného vizuálního přístupu, vnímám jak provázanost určitého tvůrčího rozpoložení, tak tématu, tak i formy a tyto atributy jsou pak se souborem nutně svázány. S radostí se mi fotil například soubor mužského aktu, který zároveň pracoval s genderovou otázkou a mystifikací a který byl oceněn ve fotografické soutěži. Dalším médiem, které je mi blízké, je malba, ke které vztahuji svou orientaci podobně intenzivně jako k fotografii. Již delší dobu ale sleduji také sochařskou tvorbu a nová média.
Na akcii Propagace v kreativních průmyslech #2 budete diskutovať o prezentovaní sa v oblasti kultúry. Čo je podľa Vás to najzložitejšie v propagácii a v čom naopak vnímate posun k lepšiemu?
Jako nejnáročnější vnímám potkat se s těmi správnými lidmi, kteří dovedou od vize dotáhnout projekty ke zdárné realizaci. Potkat skutečné profesionály se zkušenostmi, vhledem i nadhledem a současným kosmopolitním uvažováním. Žijeme v době, kdy každý může dělat leccos a jeho relevance je zpravidla hodnocena skrze jeho viditelnost – tedy právě propagaci. To je jev, který je přítomný a může být také velmi matoucí. Dobrá propagace i z průměrného projektu dokáže udělat navštěvovaný a z diletantského umělce autora, který se svou činností dobře uživí, protože jeho tvorba byla představena té správné – nepoučené – mase příjemců. PR je tedy mocný nástroj a je těžké černé na bílém kriticky vyhodnotit, pakliže k tomu nemáme patřičné vzdělání či další instrumenty. V takovém případě pak doporučuji alespoň znát relevanci a etablovanost daného média či osoby, která informace předkládá. Zejména v kultuře je velmi těžké samostatně bez hlubinné znalosti oboru vyhodnotit, kdo je např. zajímavější malíř než jiný a proč ho sledovat nebo proč navštívit představení současného tance, když je divácky náročné. K takovým rozhodnutím dopomáhá často právě podoba propagace a její vhodná aplikace do správných a relevantních kanálů. Umění být vidět, je nejen potřebnou součástí pro působení v dnešním světě, ale také skutečně umem. Pakliže jste vidět, jste v kurzu. Tak to dnes prostě je. Je tedy potřeba znát své publikum a tomu vhodně komunikovat svůj obsah – s tím nejlépe pomůže třetí strana, která má povědomí o těch dvou stranách ostatních a zároveň odstup – to je pak odborník na komunikaci, jehož přínos je pro klienta pak skutečně obrovský. V rámci spolupráce s mnoha jednotlivci i kulturními institucemi a to jak státními tak soukromými, vidím, že přístupy jsou stále velmi rozdílné a ne vždy efektivní i když se jedná třeba i o totožné pole příjemců obsahu. Vhodně vymodelovaná forma propagace je základem pro další rozvoj své činnosti.
Bára Alex Kašparová je zakladateľkou kultúrneho mesačníku Artikl, v ktorom pôsobí deväť rokov ako šéfredaktorka. Je majiteľkou vydavateľstva a produkčnej agentúry pre kultúru media4free. Je kurátorkou PRO ART projektu zameraného na súčasné vizuálne umenie. Pripravuje reláciu ArtZóna pre ČT art. Dlhodobo sa venuje podpore mladého umenia, sústavne sleduje najrozmanitejšie prejavy kultúry. Je fotografka, publicistka a kritička. Píše texty k tvorbe umelcov do monografií či katalógov k výstavám. Je súčasťou porôt súťaží v oblasti hudby, vizuálneho umenia a dizajnu. Príležitostne spolupracuje ako externistka v profilácii mediálnej komunikácie a koncepčnej identity mladých či nových subjektov.
Foto: Marek Volf
