Zbyněk Sedlecký (*1976, Ostrava) patří mezi klíčové autory narozené v sedmdesátých letech 20. století, kteří se dlouhodobě věnují výhradně malířskému médiu. Vedle Josefa Bolfa, Daniela Pitína nebo Lubomíra Typlta se také Sedleckému daří prostřednictvím svých obrazů podchycovat a rozvíjet obrysy generačního pocitu, jehož půdorys je tvořen na jedné straně zkušenostmi s totalitním režimem socialistického Československa, na straně druhé s živelným obdobím nově nabyté svobody v 90. letech a s konzumně nastavenou současností. Jako absolvent malířských ateliérů Jiřího Načeradského a Jiřího Sopka zároveň navazuje na širší východiska české malby, kontinuálně je rozvíjí a modifikuje v nových společenských podmínkách a ve vztahu k vlastní paměti, ke statické fotografii, k pohyblivému obrazu i k akcelerátorům vizuální komunikace, kterými jsou dnes především sociální sítě.

Každý obraz Sedleckého je do jisté míry událostí zastavenou v čase. Moment zastavení sjednocuje a přehodnocuje strukturu viděného. Divák se vyvazuje z automatismů vnímání, které jsou spojeny s pohybem těla a vědomí. Zastavení pohyblivého obrazu iniciuje jiný „popis“ události, neboť zastavuje i náš zrak. Tady se ujímají své role malířské výrazové prostředky, které v souladu s autorovým záměrem modelují obraz buď jako situaci distanční, vzdálenou, nebo situaci blízkou, soukromou, intimní. A jsou to právě tyto malířské prostředky, které vnášejí do statického obrazu novou, ryze autorskou dynamiku, která nakonec vede i k přehodnocení toho, co bychom mohli nazvat klasickými malířskými žánry.

K výstavě vychází první dílčí monografie Zbyňka Sedleckého v grafickém zpracování Pavla Tichoně. Editorem knihy, která přibližuje dosavadní tvůrčí vývoj autora, je kurátor výstavy Petr Vaňous.

Kurátor: Petr Vaňous

galerie