Jeden z nejnovějších přírůstků do řad publikací, které lze zakoupit na recepci Telegraphu či na e-shopu, je rozsáhlá kniha SPECTRUM. Tento ambiciózní knižní projekt je věnován současné malbě v České republice a dává také možnost nahlédnout do aktuálního dění v oblasti vizuální kultury jako takové. Jedná se o výběr čtyřiceti pěti umělců a umělkyň, který během několika let sestavili kurátoři Petr Vaňous, Barbora Ropková a Jan Kudrna. Konkrétněji jsou zde zastoupeni autoři narozeni v Československu v 70. a 80. letech a v tuzemsku také působící. To je však jediné jasně definovatelné pojítko mezi nimi. Jak totiž samotný název SPECTRUM prozrazuje, naše současná malířská scéna je velice pestrá nejen v množství výtvarných médií, ale také v různorodých přístupech a názorech, které zmiňovaní umělci zosobňují.
Samotnému představení jednotlivých výtvarníků předchází úvod v podobě čtyř textů, od kunsthistorika Václava Hájka a všech výše zmíněných kurátorů, které se v různých podobách vyjadřují k tématům, jež se týkají současného umění. Václav Hájek ve své části s názvem Učme se nerozumět rozčleňuje díla umělců do několika poloh malířské scény. Současná malba podle něj představuje spíše určitou „arénu diskurzů”, než jednotný malířský princip. Objevují se tak zde kategorie jako: Obraz přecpaný tělem, Záhyb, Sošná groteska, Skvrna, Melancholie, Plné prázdno…
Myšlenku rozdrobenosti akcentuje také text Podmnožina vztahů editora celé knihy Petra Vaňouse, který potvrzuje, že současná scéna je charakterizovaná rozmanitostí a výrazovou rozptýleností. V postmoderní pluralitě je tak třeba hledat nové podstaty. Dříve oddělené výrazové i materiálové přístupy se postupně stávají flexibilnější a pomyslná hranice mezi nimi stále propustnější.
Právě Propustné hranice malby je název dalšího textu od historičky a kritičky umění Barbory Ropkové, která myšlenku propustnosti rozvíjí, když mluví o proměně a nacházení nových cest tvorby po roce 2000. Uvádí také příklad až určité kontaminace, ale zároveň rozšíření malby, když se stala nástrojem konceptuálních děl.
Úvodní textovou část zakončuje Jan Kudrna v zamyšlení s názvem Česká malba v době evropské zkušenosti, kde mluví o příčinách a podmínkách nutných pro zrod generace malby počátku 21. století, vycházíme-li z předpokladu, že tato nová malba je výsledkem osobité geneze stejně jako tomu bylo v minulosti.
Následuje hlavní část knihy – obrazové ukázky děl abecedně řazených čtyřiceti pěti umělců, kdy je každému dán dostatečný prostor na to, abychom si mohli vytvořit obrázek o ideovém i formálním přístupu daného autora. Reflektovat tvorbu žijících umělců má pochopitelně výhodu v možnosti interakce s nimi, za hlavní obrazovou částí tak přichází na řadu několik stran, kdy je prostor dán umělcům, aby se vyjádřili k jedné ze tří položených otázek dotýkajících se jejich pohledu na českou uměleckou scénu, zamyšlení se nad existencí současného obrazu nebo představení způsobu jejich práce a nalezení inspirace.
Více než šest set stránek knihy je zakončeno stručnými životopisy všech již prezentovaných autorů, které představují jejich život a největší dosavadní úspěchy.
Autor: Barbora Langová / Telegraph Gallery
