Krištof Kintera (*1973) je sochař, performer, ilustrátor i kurátor. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde navštěvoval ateliéry Jiřího Lindovského, Aleše Veselého, Michaela Bielického i Milana Knížáka, a postgraduálně pokračoval na Rijksakademie van Beeldende Kunsten v Amsterdamu. Své práce představil na prestižních tuzemských i mezinárodních výstavách, mimo jiné v Muzeu Tinguely v Basileji, Kunsthal Rotterdam, v Centru současného umění DOX nebo v pražské Galerii Rudolfinum na své druhé zásadní české výstavě Nervous Trees (2017). Stál u zrodu dnešního Experimentálního galerijního prostoru NoD jako jeden ze zakladatelů a později se stal prvním kurátorem tamní galerie.
Ve své tvorbě propojuje výtvarné umění s performancí a divadelní scénografií, přičemž prostřednictvím technicky náročných, mechanických či pohyblivých objektů zkoumá a kriticky reflektuje konzumní, globalizovanou a přetechnizovanou společnost. Z různorodých materiálů a nalezených spotřebičů vytváří působivé a monumentální instalace, které propojují hravost s existenciální tíží a jistým způsobem navádějí diváka k reflexi moderní civilizace.
Výstava Signál V představuje jedno z klíčových děl Kinterovy rané tvorby s názvem Plumbař. Komplexní instalace vznikala postupně od roku 1995 do roku 1998. Toto dílo ukazuje fiktivně reálnou bytost uzavřenou v olověné ulitě a obklopenou olověnými předměty. Objekt vyžaduje od návštěvníka aktivní prozkoumání už při samotném vstupu do galerie. Na první pohled se totiž instalace jeví jako strohý, osamocený bunkr situovaný v rohu místnosti, teprve po vkročení do jeho útrob se před divákem odkrývá zmíněná bytost. Olověné jsou stěny, podlaha, strop i předměty každodenní potřeby. Autor zde rozvíjí fiktivní narativ o izolovaném světě, v němž se vše, čeho se tato postava dotkne, nevratně proměňuje v těžký a toxický kov.
Plumbař však nezůstal skryt ve svém příbytku. V rámci performance se v olověném oděvu pohyboval pražskými ulicemi a veřejnou dopravou, kde skrze olověné brýle pozoroval každodenní společenský shon, zatímco sám se stával nápadným a obtížně zařaditelným prvkem běžného dne. Jeho chůze byla kvůli váze materiálu pomalá a obtížná. Autorská dokumentace a videozáznam z těchto městských intervencí následně běží v televizi přímo v umělcově olověném interiéru. Performance se tak stává nedílnou součástí instalace.
Kintera v tomto díle suverénně propojuje performance s architektonickým objektem, dekonstruuje hranice mezi soukromým a veřejným prostorem a skrze metaforu olověné izolace a postupného objevování detailů nabízí divákovi silný prožitek lidské zranitelnosti a osamocení v moderním světě.
S Kinterovou tvorbou se návštěvníci Telegraphu setkali už v roce 2021, kdy zde bylo na výstavě Signál II představeno jeho dílo Talkman. Šlo o kinetickou postavu, připomínající svou výškou dítě, která se pohybuje a pronáší předem nahrané, často zneklidňující otázky a monology. V roce 2023 zde byl v rámci krátkodobé pop-up výstavy v kinosále představen jeho elektromechanický objekt Bad News, v němž čert bubnuje za zvuku nepřetržitého proudu katastrofických zpráv. O dva roky později se dílo MY (PERSONAL) PLANET IS VERY GOOD objevilo ve fotografické sérii Dough Portraits na výstavě Game Owner, kde s ním před objektivem Sørena Dahlgaarda pózoval sběratel Karel Goláň.
Každé z těchto setkání ukázalo jinou polohu Kinterovy tvorby, tentokrát se obrací k jejím počátkům.
Výstava Signál V potrvá do 24. září 2026.
