Michael Rittstein (*1949) patří mezi nejvýznamnější představitele české expresivní figurální malby, je členem Spolku výtvarných umělců Mánes, a zároveň je jedním ze zakladatelů Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. V letech 1968–1974 studoval na Akademii výtvarných umění pod vedením prof. Arnošta Paderlíka. Na Akademii se vrátil i mezi lety 2001–2018, kdy vedl Malířský ateliér III. V roce 2007 byl na Akademii jmenován docentem a v roce 2012 se stal profesorem. Kromě malby se věnuje i ilustracím knih, filmové spolupráci (získal ocenění za výtvarnou práci na filmu Jana Němce V žáru královské lásky) či konceptuální tvorbě.
Už od druhé poloviny 70. let se věnuje velkoformátové figurální malbě, která je až na hraně grotesknosti a tím vytváří jakýsi dialog s divákem. Skrze svá plátna vypráví humorné, ironické a mnohdy až sarkastické příběhy ze světa lidí a zvířat, díky kterým poukazoval na bizarní každodennost totalitního režimu. Často vytváří mnohofigurální kompozice, jejichž expresivitu podtrhává využitím pastózních nánosů barev, díky čemuž jeho díla získávají třetí rozměr.
Na výstavě Signál IV: Osmdesátky se od Rittsteina objevují dvě díla. Prvním z nich je dílo Ustláno (1979). Toto dílo je příkladem umělecké koláže, kde umělec kromě barvy využil i stébla slámy. Obraz zachycuje lidskou postavu, která si, jak je patrné z názvu, ustlala na slámě. Ta zde odkazuje na chudobu lidské soudobé společnosti. Zvolená monochromatická barevnost navazuje až melancholický pocit, který je podtrhnutý červenými cákanci symbolizující násilí či krev. Samotná postava symbolizuje marnost lidského života a scenérie odkazuje na, pro Rittsteina typický, motiv života na sídlišti, který čerpá z osobní zkušenosti z prostředí sídliště.
Druhým dílem je Ošklivé káčátko (1985), které je příkladem Rittsteinovy expresivní tvorby. Samotný název odkazuje na stejnojmennou pohádku od Hanse Christiana Andersena. Kompozice díla je vystavena kolem dvou dominantních postav káčátek. Postavy káčátek jsou krmeny lžícemi, obsahem lžic jsou mechanické prvky v podobě rybářských háků a různých šroubů. Ty jsou umístěny i ve spodní části obrazu. Ošklivá káčátka lze interpretovat jako původně nevinná stvoření krmena výdobytky moderní společnosti, což lze vnímat jako aluzi na propagandu soudobého politického režimu, proti kterému se Rittstein vymezoval.
