Rozhovor s hlavním kurátorem Telegraph Gallery Janem Kudrnou

1 4 2020

Rozhovor s hlavním kurátorem Telegraph Gallery Janem Kudrnou o tom, podle čeho vybírá umělce a jaké jsou další plány galerie.

 

Jak ses dostal k práci kurátora?

 

Hned po škole v roce 2008 jsem nastoupil jako kurátor do Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Tehdy tam byl nový ředitel Jiří Jůza. Potřeboval dalšího kurátora a já byl, jak se říká, ve správný čas na správném místě. Dodnes jsem mu za tu šanci vděčný.

 

Podle čeho si vybíráš umělce na výstavy do Telegraph Gallery? Vycházíš ze sbírky Roberta Runtáka?

 

Není a nebude to jednoduchá odpověď… Je velmi obtížné mít Telegraph Gallery a sbírku Roberta Runtáka. Zásadní úskalí spočívá v tom, že ještě i dnes většina poučené veřejnosti předpokládá, že v Telegraphu vystavujeme a budeme vystavovat díla obsažená ve sbírce. Není tomu tak a kromě cyklu výstav SIGNÁL, které se stanou tradicí, nic takového nechystáme. Telegraph Gallery a sbírka Roberta Runtáka jsou zcela oddělené entity a dostat tuto informaci mezi všechny milovníky umění není snadné. K samotnému výběru autorů – vycházím spíše z toho, abychom byli vyvážení, co se představené techniky týká. Nechceme jen sochu, nebo malbu. Náš cíl je představit spektrum scény, jakkoliv víme, že je to složité a musíme neustále balancovat. Máme v zásadě jeden hlavní výstavní prostor, a proto je program výzvou. Ale není to tak jen u nás.

 

Výstavu “Tabula Rasa Breach” dvou umělců Josefa Mladějovského a Petra Duba kurátorsky zastřešil Domenico de Chirico. Jak vznikla tato spolupráce, kdo přizval italského kurátora?

 

Domenica De Chirica si vybrali samotní umělci a po dohodě s nimi jsme jejich přání respektovali. Situace se bohužel nevyvinula dobře v souvislosti s koronavirem v Itálii, a tak to nebyla spolupráce taková, o jakou obě strany na počátku stály… Ale v životě jsou někdy důležitější věci než umění.

 

I pod dalšími výstavami v Telegraph Gallery jsou podepsáni jiní kurátoři. Jak spolupráce probíhá? Ty je oslovíš, řekneš jim svou představu a oni pak výstavu realizují?

 

Klíč je odlišný. Spolupracujícího kurátora si vždy vybírá autor. Ve většině případů jde o to, že řada umělců dlouhodobě spolupracuje s určitým kurátorem. Tyto vazby jsou důležité a není potřeba je narušovat. Další skupinou jsou projekty, které mají kurátoři zpracované mnohdy už delší čas a hledají prostor pro jejich prezentaci. Pak je samozřejmě ta volba a spojení jasné.

 

Jaké jsou tvé další plány do budoucna s Telegraph Gallery? Máš nějaké vysněné projekty, které bys rád realizoval? Na co všechno se mohou těšit fanoušci umění v Olomouci?

 

Mám samozřejmě jako každý řadu snů a plánů. Pochopitelně není strategické je teď prozrazovat. Avšak myslím, že můžu nastínit jeden moc zajímavý projekt, který je plánovaný na druhou polovinu roku 2021. Půjde o kolektivní výstavu několika mimořádně zajímavých zahraničních autorů. A myslím, že se budou těšit nejen fanoušci umění v Olomouci, ale i v celé České republice a možná také v příhraničí.

 

Které umělecké instituce či galerie sleduješ a inspirují tě? A v čem konkrétně?

 

Z veřejných institucí je pro mě nesmírně inspirativní Dům umění v Českých Budějovicích, kde pan Škoda dělá nesmírně zajímavou práci. Zasloužil by si rozhodně větší pozornost. V oblasti soukromých projektů je toho více. Rozhodně můj obdiv patří 8smičce do Humpolce, kde je ambiciózní projekt v malém městě, což je důležité. Velmi fandím TRAFO Gallery, která je dlouholetou stálicí, oplývá opravdu úžasnou a pozitivní energií. Těch nových menších galerií je více a je potřeba, aby zde byly. Je důležité jim pomoci, a to hlavně tím, že se jim bude věnovat pozornost. V neposlední řadě mě zajímá rodící se projekt Kunsthalle v Praze na Klárově. Otevření bude velkou událostí, plány Petra a Pavlíny Pudilových jsou velké.

 

Na webových stránkách se píše, že "kromě výstav známých, ale i přehlížených autorů, chceme podporovat i začínající umělce v rámci rezidenčního ateliéru". Jaké podmínky musí umělci splnit, aby se mohli přihlásit na rezidenci? Bude rezidenční byt / studio hlavně pro mladé umělce do určité věkové kategorie?

 

V zásadě jsou podmínky dost volné. Horní věková hranice není. Jde spíše o to, že na delších rezidencích se často objevují mladí autoři. Zásadní podmínkou pro úspěch je samo dílo. Konečný výběr je na nás, a pokud nás práce autora zaujme, není prakticky žádný problém rezidenci realizovat. Podmínky, které umělcům nabízíme, jsme zveřejnili již před několika měsíci a snažili jsme se je nastavit velmi férově.

 

V důsledku „koronakrize“ je Telegraph Gallery nyní uzavřena. Jaké jsou další plány?

 

Čekáme, jak se situace vyvine. Je pro nás naprosto nejpřednější ochránit zdraví návštěvníků a zaměstnanců galerie. Výstavu Tabula Rasa Breach jsme již deinstalovali a nyní pracujeme na přípravách další výstavy, kterou bude Dvojná vazba fotografa Ivana Pinkavy. Je však ve hvězdách, jak současná situace ovlivní její otevření. Samozřejmě doufáme, že se nám podaří výstavu zpřístupnit co nejdřív. O všech aktualitách informujeme prostřednictvím našich sociálních sítí. 

 

Mgr. Jan Kudrna, hlavní kurátor Telegraph Gallery se narodil v roce 1984 v Bohumíně. Absolvoval Filozofickou fakultu Ostravské univerzity (2003–2008, obor Dějiny umění se zaměřením na kulturní a technické památky a Kulturní dějiny). Od roku 2008 pracoval v Galerii výtvarného umění v Ostravě (GVUO), kde od roku 2013 působil jako vedoucí odborného oddělení. Věnuje se především české malbě od 80. let do současnosti a také evropské malbě posledních dvou dekád. Od roku 2018 je kurátorem sbírky Roberta Runtáka.

 

Jana Kudrny se ptala produkční Telegraph Gallery Vera D.

 

Za přečtení stojí také rozhovor s autorem vizuální identity Telegraphu Jakubem Kovaříkem